Jak důležitý je vlastně talent?

How important really is talent?

Když odhlédneme od štěstí, záleží úspěch každého z nás především na talentu a úsilí. Talentovaní a tvrdě pracující zároveň jsou však jen někteří z nás.

Jeden z těchto dvou předpokladů úspěchu většinou převládá, což vede k tomu, že talentovaní mají pocit, že nemusejí tvrdě pracovat, a méně talentovaní, že úsilím vše doženou. Do jaké míry to ale funguje? Je talent vůbec důležitý, nebo jej naopak přeceňujeme?

V zajímavém článku na serveru Harvard Business Review se touto otázkou zabýval Tomas Chamorro-Premuzic – profesor organizační psychologie na University College London a ředitel společnosti Hogan Assessment Systems. Předložil následující vědecky podložená fakta o talentu.

Malá skupina talentovaných dokáže velké věci

I když je jich ve firmě jen hrstka, skutečně talentovaní jedinci stojí za 80 až 98 procenty výkonu celé firmy. Jsou zásadními tahouny úspěchu a firmy dosáhnou vyšší návratnosti investic, když investují do hledání talentů než do snahy zvýšit produktivitu průměrné většiny pracovníků.

Talent lze snadno měřit

Věda se zabývá odhalováním talentu už více než sto let. Existuje řada spolehlivých metod, které měří talent a zároveň předvídají jeho další rozvoj. Firmy nemusejí vyvíjet žádné vlastní nové metody pro své potřeby.

Motivace je součástí talentu

Na motivaci většinou nahlížíme tak, že ji lze ovládat úsilím. Skutečnost je však taková, že motivace je z poloviny dána geneticky a dále utvářena vlivem prostředí ve velmi raném dětství. Z větší části je tedy součástí talentu. Změnit například líného člověka bez ambicí ve snaživého a soutěživého jedince, je velmi obtížné.

Na talentu záleží stejně nebo dokonce více, než si lidé myslí. Pravděpodobně je více podceňován než přeceňován. Jediný aspekt talentu, který je přeceňován, se týká toho, jak lidé hodnotí svůj vlastní talent – většina lidí není tak talentovaná, jak si myslí, zvlášť když nemají žádný talent,“ uzavírá Tomas Chamorro-Premuzic.

-kk-

How important really is talent?

Luck aside, everybody's success depends primarily on talent and effort; however, few people are talented and hard working at the same time.

One of these two prerequisites of success usually prevails, which leads to talented people feeling they don't have to work hard and less talented people trying to catch up by showing more effort. To what extent does this really work? Is talent really important or do we overestimate it?

Tomas Chamorro-Premuzic, professor of organisational psychology at University College London and CEO of Hogan Assessment Systems, answered this question in an interesting article on the Harvard Business Review website. He submitted the following scientific facts about talent.

Small groups of talented people accomplish big things

Although there is only a handful of truly talented individuals in companies, they stand behind 80 to 98 percent of the performance of their company. They are key drivers of their companies' success. Any company would achieve higher ROI by investing in talent rather than in trying to increase the productivity of most of its average workers.

Talent can be easily measured

Research has been focusing on the identification of talent for over a hundred years. There are many reliable methods for measuring talent and predicting its further development. Companies don't have to devise any new methods for their needs.

Motivation is part of talent

Motivation is mostly regarded as a trait we can control by effort. But the reality is that motivation is half genetically determined and then shaped by one's environment in very early childhood. It is thus mainly a matter of talent. Trying to change, for example, a lazy person who lacks ambition into a hardworking and competitive individual would be very difficult.

"In short, talent matters as much or even more than people think. It is arguably more underrated than overrated. The only aspect of talent that is overrated concerns people’s evaluations of their own talents — most people are not as talented as they think, especially when they have none," Chamorro-Premuzic concludes.

-kk-

Article source Harvard Business Review - flagship magazine of Harvard Business School
Read more articles from Harvard Business Review