Pokud je váš blízký člen rodiny nebo přítel pozitivní na onemocnění COVID-19 a skončí v nemocnici na léčení, nastává i pro vás nelehké období plné nejistoty a stresu. Zde je pár doporučení od psychologů, jak se můžete psychicky obrnit.

Příznaky traumatického stresu

V průběhu hospitalizace vaší blízké osoby můžete zažít řadu emocí, jako je ohromný strach a hrůza, stres a úzkost, bezmoc, nejistota, hněv a vlny naděje a beznaděje. Mohli by také zažít přetrvávající úzkost, potíže se spánkem, koncentrací a další kognitivní a emocionální boje při čekání na výsledek léčby. Ačkoliv jsou všechny tyto pocity za těchto neobvyklých a náročných okolností normální, je obtížné je zvládnout.

Potřeba spojení s druhými lidmi je hluboce zakořeněnou součástí naší neurobiologie. Jsme pevně připraveni budovat a udržovat vztahy a spoléhat se na ně jako na nárazník při řešení stresu a traumatu. Sociální propojení podporuje fyzické zdraví, snižuje riziko úmrtnosti a podporuje naši celkovou fyzickou a duševní pohodu.

Studie například dokazují, že objetí snižují krevní tlak u manželských párů a dalších skupin (Light, Grewen, & Amico, 2005). Jiná studie fMRI zase prokázala, že držení ruky milovaného člověka pomáhá regulovat, jak náš mozek zpracovává bolest a hrozbu.

Pokud jsme však odděleni od své blízké milované osoby nebo dokonce skončíme sami v izolaci, je to pro naši psychiku neskutečná zátěž.

Izolace může ve skutečnosti vést k řadě fyzických a duševních problémů, včetně negativních dopadů na kardiovaskulární a imunitní systém.

Doporučení pro zmírnění psychických dopadů

I když žádná jednotlivá doporučení nemohou plně zohlednit rozsah nebo hloubku vašich pocitů, mohou poskytnout určité vedení a úlevu.

1. Udržujte rutinu

Snaha držet se struktury a rytmu dne, jako je rutina před spaním, jídlo, fyzická aktivita atd., vám může pomoci zajistit určitý základ a konzistenci při zvládání ohromného stresu a nejistoty.

2. Proveďte změnu

Starosti, dokonce i panika jsou běžné a přirozené reakce na významný stresor. Přesto mají tendenci vyčerpávat naši mysl, což vede k většímu stresu, obavám a úzkosti. Pokud se ocitnete ve víru myšlenek na starosti nebo se cítíte panicky, zkuste se rozptýlit jinou činností a zaměřte se na to, co můžete ovládat, místo na to, co je mimo vaši kontrolu.

Vyzkoušejte také některé z technik „uzemnění“: například dejte ruce do vody, dýchejte zhluboka, dejte si oblíbené jídlo nebo nápoj a vnímejte jeho chuť nebo se dotkněte předmětu ve vaší blízkosti a chvíli zkoumejte jeho strukturu a tvary. Pomoci vám může také krátká procházka a pohyb. Vyvarujte se naopak samoléčby alkoholem nebo drogami.

3. Oslovte ostatní členy rodiny a přátele.

Pamatujte, že spojení nás posiluje. Jako lidé jsme vázáni na vztahy kolem nás a sdílení pomáhá uvolňovat napětí.

4. Promluvte si s profesionálem

Dobrým způsobem, jak získat další podporu, je požádat psychologa nebo jiný typ terapeuta o pomoc.

5. Hledejte podporu ve víře a duchovnu.

Náboženské a duchovní názory a víry mohou nabídnout naději a perspektivu při řešení děsivých a ohromujících stresorů. Pokud s vámi tato problematika rezonuje, požádejte svou náboženskou nebo duchovní komunitu o podporu a vedení.

6. Pokud je to možné, udržujte komunikaci s nemocnicí

Každá nemocnice má jiné protokoly o řízení komunikace mezi ošetřujícím týmem a rodinnými příslušníky pacientů s COVID19. Některé nabízejí telekomunikační spojení, jiné poskytují informace od zaměstnanců a jiné se snaží udržovat pravidelný kontakt s rodinou. Nezapomeňte zjistit protokol pro komunikaci s hospitalizovaným členem rodiny a jeho ošetřujícím týmem.

7. Informujte vaše děti o situaci

Je hospitalizovaná osoba blízká vašim dětem? Nebojte se s nimi sdílet, co se děje, dejte jim naději i ujištění. Podle jejich věku a fáze vývoje zvažte způsob poskytování informací.

-bb-

What to do if a loved one is in a serious condition due to COVID-19

If a close family member or friend is positive for COVID-19 and ends up in hospital for treatment, you yourself will face a difficult period of uncertainty and stress. Here are some recommendations from psychologists on to equip yourself mentally.

Symptoms of traumatic stress

Hospitalisation of a loved one may lead to a number of emotions, such as massive fear and horror, stress and anxiety, helplessness, insecurity, anger, and waves of hope and hopelessness. There may also be persistent anxiety, difficulty sleeping or concentrating, and other cognitive and emotional struggles while awaiting the results of treatment. While all these feelings are normal in such unusual and challenging circumstances, they are difficult to manage.

The need to connect with other people is a deep-rooted part of our neurobiology. We are robustly prepared to build and maintain relationships, which we then rely on as a buffer to deal with stress and trauma. Social connection promotes physical health, reduces the risk of mortality and promotes our overall physical and mental well-being.

For example, studies suggest that hugging lowers blood pressure in married couples and other groups (Light, Grewen, & Amico, 2005). Another fMRI study has shown that holding a loved one's hand helps control how our brain handles pain and threat.

However, being separated from a loved one or even ending up alone in isolation is an incredible burden on our psyche.

Isolation can even lead to a number of physical and mental problems, including negative effects on the cardiovascular and immune systems.

Recommendations for mitigating psychological effects

While no individual recommendation can take full account of the extent or depth of your feelings, they can provide some guidance and relief.

1. Maintain a routine
Trying to stick to the structure and rhythm of the day, such as bedtime routine, food, physical activity, etc., can help provide you with some foundation and consistency in dealing with tremendous stress and uncertainty.

2. Make a change
Worries, even panic, are common and natural reactions to a major stressor. Yet they tend to exhaust our minds, which leads to more stress, anxiety and fear. If you feel trapped in a whirlwind of thoughts or even on the verge of panic, try to distract yourself with other activities and focus on what you can control instead of what is beyond you.

Try also some of the "grounding" techniques: for example, put your hands in water, take a deep breath, have your favourite food or drink and feel it, or touch an object near you and examine its structure and shapes for a while. A short walk and exercise can also help. On the other hand, avoid self-medication with alcohol or drugs.

3. Reach out to family members and friends
Remember that connections strengthen us. As humans, we are bound by the relationships around us and sharing helps to release tensions.

4. Talk to a professional
A good way to get more support is to ask a psychologist or another type of therapist for help.

5. Seek support in faith and spirituality
Religious and spiritual faith and beliefs can offer hope and perspective in dealing with terrifying and overwhelming stressors. If this is an issue that resonates with you, ask a religious or spiritual community for support and guidance.

6. If possible, maintain communication with the hospital
Each hospital has different protocols for managing communication between the care team and family members of patients with COVID-19. Some offer telecommunications connections, others provide information from employees, and others try to maintain regular contact with the family. Be sure to find out the protocol for communicating with the hospitalised family member and their care team.

7. Inform your children about the situation
Is the hospitalised person close to your children? Don't be afraid to share what's going on with them; give them hope and reassurance. Depending on their age and stage of development, consider how best to provide information.

-bb-