How can access to resources of personal significance help us cope with growing insecurity in our lives, families, and work? Read some suggestions from Linda Brimm, Professor Emeritus of Organisational Behaviour at the INSEAD University.
- Who am I?
- Who am I becoming?
- Do I like what I see?
How we see the evolution of the story of our lives can be influenced by several factors. It is a complex mixture of personal, professional, sociocultural and relational forces that contribute to the definition of personal meaning in our lives. Whoever we are, our identity story is carefully woven through changing commitments, relationships and perspectives. Brimm's research tries to formulate and name certain complex and interconnected sources of personal definition and meaning that can impact on how we shape the next chapters of our lives.
Identity: While the perception of the "professional self" and ability to create and achieve motivational goals may be central to an individual's sense of identity, other life roles and inner experiences of who one is (or becomes) can make a significant contribution to well-being. Key identity constructs may shift in importance and relevance during adolescence. These movements often highlight gaps or changes in self-knowledge, such as a link to cultural and spiritual traditions or values.
For example, the decision to move to working from home may raise questions about whether this strategy allows us to use the skills that are at the core of our identity and ability to contribute meaningfully.
The Relational Self: Our identity and our relationships with others are interconnected. These bonds help us shape and provide an emotional, moral and practical structure to our lives. Being a good enough life partner, child or parent is a key part of the puzzle.
For instance, having children can significantly change a personal definition or meaning in life. It can make us think about transferring core values and sources of meaning to the next generation. Similarly, caring for family and friends, say, reaffirms values and creates rituals and moments that bring order to our lives.
The Belonging Self: This dimension of selfishness raises such questions as: Where do I belong? Do I feel at home here? Does it matter? And so on. For example, the term "home" might mean something different to each of us and evolve over time. The discussion also revolves around whether we are a good enough member of the family if we want to devote ourselves fully to our careers or have other big dreams or projects that give meaning to our lives. After all, these decisions can jeopardise what other family members want or need, and their meaning in life.
The responsible and impactful self: Where and how can I change or influence something? Am I able to reconcile my goals and skills with my values and sense of social responsibility? Most of us want to feel our lives are changing the world for the better. The definition of how this can be done may change over time. According to globally thinking experts, the need and desire to have an impact on global interests is very immediate and the scope (where and how) can be defined globally. On the other hand, according to Brimm, nationalists call globally-minded people "citizens of nothing" with "cosmopolitan bias." Given their ability to see challenges as opportunities, many embark on projects that will allow them to have a global impact or bring an important dialogue on globalisation to what they call home.
Creating a meaningful life is an ongoing process. With each great turn of the kaleidoscope, everyone must integrate the sources of meaning into their decision-making, because changes take place both in the global context and in their personal and professional lives.
Goals created at one stage may be less relevant at some other given moment as there is no clear path to a meaningful life.
Focusing on the above-mentioned life dimensions can help you clarify what is important, especially when you are thinking in which direction you want to go in your next chapter in life.
-bb-
Žijte naplněný život i v turbulentních časech
Jak nám přístup ke zdrojům osobního významu může pomoci zvládnout rostoucí nejistotu v našich životech, rodinách a práci? Přečtěte si pár doporučujících podnětů, které nabídla Linda Brimmová, emeritní profesorka organizačního chování na INSEAD univerzitě.
Kdo jsem?
Kým se stávám?
Líbí se mi, co vidím?
Na to, jak vidíme vývoj příběhu našeho života, může mít vliv několik faktorů. Jedná se o komplexní směs osobních, profesionálních, sociokulturních a vztahových sil, které přispívají k definici osobního smyslu v našem životě. Ať jsme kdokoli, náš příběh identity je pečlivě utkáván prostřednictvím měnících se závazků, vztahů a perspektiv. Linda Brimmová se ve svém výzkumu pokusila formulovat a pojmenovat určité komplexní a provázané zdroje osobní definice a významu, které mohou mít dopad na to, jak utváříme další kapitoly našeho života.
Identita: Zatímco vnímání „já profesionál“ a schopnost vytvářet a dosahovat motivačních cílů mohou být pro pocit identity jednotlivce ústřední, jiné životní role a vnitřní zkušenosti toho, kdo je (nebo se stává), mohou významně přispívají k pocitu pohody. Klíčové konstrukty identity se mohou v průběhu dospívání posouvat na důležitosti a relevanci. Tyto pohyby často zdůrazňují mezery nebo změny sebepoznání, jako je například vazba na kulturní a duchovní tradice nebo hodnoty.
Například rozhodnutí o přesunu na práci z domova může vyvolat otázky o tom, zda nám tato strategie umožňuje využívat dovednosti, které jsou jádrem naší identity a schopnosti smysluplně přispívat.
Relační já: Naše identita a naše vztahy s ostatními jsou vzájemně propojeny. Tato pouta nám pomáhají formovat a poskytují emocionální, morální a praktickou strukturu našim životům. Být dostatečně dobrým životním partnerem, dítětem nebo rodičem je klíčovou součástí skládačky.
Například mít děti může významně změnit osobní definici nebo smysl života. Může nás přinutit přemýšlet nad přenosem základních hodnot a významových zdrojů do další generace. Podobně například péče o rodinu a přátele znovu potvrzuje hodnoty a vytváří rituály a okamžiky, které vnášejí do našich životů pořádek.
Patřící já: Tato dimenze sobectví vyvolává otázky typu: Kam patřím? Cítím se zde jako doma? Záleží na místě? Apod. Například výraz „domov“ může mít pro každého z nás odlišný význam, který se může vyvíjet i v časových obdobích. Diskuze se točí také kolem toho, zda jsme dostatečně dobrým členem rodiny, pokud se chceme naplno věnovat kariéře nebo máme jiné velké sny či projekty, které dávají životu význam. Tato rozhodnutí koneckonců mohou ohrozit to, co ostatní členové rodiny chtějí nebo potřebují a jejich smysl života.
Zodpovědné a působivé já: Kde a jak mohu něco změnit nebo mít vliv? Jsem schopen sladit své cíle a své dovednosti se svými hodnotami a smyslem pro sociální odpovědnost? Většina z nás chce mít pocit, že naše životy mění svět k lepšímu. Definice toho, jak to lze udělat, se může časem měnit. Podle globálně uvažujících expertů je potřeba a touha mít dopad na globální zájmy velmi okamžitá a rozsah (kde a jak) lze globálně definovat. Nacionalisté naopak podle Brimmové označují globálně smýšlející lidi za „občany ničeho“ s „kosmopolitní zaujatostí“. Vzhledem k jejich schopnosti vnímat výzvy jako příležitosti se mnozí pouští do projektů, které jim umožní mít globální dopad, nebo které přinesou důležitý dialog o globalizaci na místa, která nazývají domovem.
Vytváření smysluplného života je trvalý proces. S každým velkým obratem svého kaleidoskopu musí člověk integrovat zdroje smyslu do svého rozhodování, protože se změny dějí jak v globálním kontextu, tak v jejich osobním a profesním životě.
Cíle, které vytvářejí v jedné fázi, mohou být v jiném okamžiku méně relevantní – neexistuje totiž žádná jasná cesta k smysluplnému životu.
Zaměření se na výše uvedené životní dimenze vám může pomoci objasnit, co je důležité, zvláště když přemýšlíte, jakým směrem se ve své další životní kapitole chcete vydat.
-bb-