Během posledních měsíců jsme měli vlivem pandemie možnost postupně zažít přechod do „nového normálu“. Co jej však definuje a co nás čeká v letošním roce a pravděpodobně i těch následujících? Experti z McKinsey nabízí další odpovědi.

Budoucnost práce přichází v předstihu

Před krizí COVID-19 byla myšlenka práce na dálku ve vzduchu, ale nepostupovala příliš daleko nebo rychle. Pandemie to však změnila a desítky milionů lidí přešly na režim práce z domova v podstatě přes noc a napříč obory.

Podle Michaela Fishera, prezidenta a generálního ředitele Medical Center pro dětskou nemocnici v Cincinnati v USA, zaznamenala organizace za celý rok 2019 na 2000 nových zájemců o telemedicínu, zatímco za jediný týden v červenci 2020 to bylo 5000 zájemců.  Fisher se domnívá, že podíl telemedicíny na zdravotní péči může do budoucna narůst až na 30 %

McKinsey Global Institute (MGI) zase odhaduje, že více než 20 % světové pracovní síly (převážně vysoce kvalifikovaná pracovní místa ve financích, pojišťovnictví nebo IT) by mohlo v budoucnu většinu času pracovat mimo kancelář a zůstat stejně efektivní. Ačkoliv tato možnost nebude odpovídat preferencím všech, je to obrovský pokrok.

S přechodem na práci mimo kancelář souvisejí dvě důležité výzvy. Jednou z nich je rozhodnout o roli samotné kanceláře, která je tradičním centrem pro vytváření kultury a pocitu sounáležitosti. Další výzva souvisí s přizpůsobením pracovní síly požadavkům automatizace, digitalizace a dalších technologií. To neplatí pouze pro odvětví jako bankovnictví či telekomunikace, je to obecná výzva i pro sektory, které nejsou spojeny se vzdálenou prací. Například maloobchodníci stále více automatizují placení. Pokud si prodejci chtějí udržet svou práci, budou se muset naučit nové dovednosti.

V roce 2018 Světové ekonomické fórum odhadlo, že více než polovina zaměstnanců bude do roku 2022 potřebovat výrazné rekvalifikace nebo zvýšení své dosavadní kvalifikace.

Důkazy ukazují, že výhody rekvalifikace současných zaměstnanců, spíše než jejich propouštění a hledání nových lidí, obvykle stojí méně a přináší výhody, které převažují nad náklady. Investice do zaměstnanců mohou také podpořit loajalitu, spokojenost zákazníků a pozitivní vnímání značky.

Pandemické změny v nákupním chování navždy mění spotřebitelské podniky

V 9 z 13 hlavních zemí dotazovaných společností McKinsey alespoň dvě třetiny spotřebitelů tvrdí, že vyzkoušely nové druhy nakupování. Dotazovanými zeměmi byly Brazílie, Čína, Francie, Německo, Indie, Indonésie, Itálie, Japonsko, Mexiko, Jižní Afrika, Španělsko, Spojené království a Spojené státy. A ve všech 13 zemích, 65 % a více respondentů uvedlo, že v tom chce pokračovat.

Z toho vyplývá, že značky, které nezjistily, jak oslovit spotřebitele novými způsoby, by měly náskok konkurence dohnat nebo zůstanou pozadu. Přesněji řečeno, přechod k online maloobchodu je skutečný a pravděpodobně přetrvá.

Ve Spojených státech se předpokládalo, že podíl elektronického obchodování na tržbách v roce 2019 dosáhne do roku 2024 24 %, přitom už do července 2020 dosáhl 33 % celkových maloobchodních tržeb. Jinými slovy, v první polovině roku 2020 došlo k nárůstu elektronického obchodování, který odpovídá nárůstu z předchozích deseti let.

V Evropě překvapivě největší nárůst nastal v zemích, které dříve nakupovaly online poměrně opatrně. Například Německo, Rumunsko a Švýcarsko měly před krizí COVID-19 tři nejnižší míry penetrace online maloobchodu. Od té doby se využití zvýšilo o 28, 25 a 18 procentních bodů - více než na jiných trzích.

Existují však i některé varovné poznámky, jako je například nápadný nedostatek loajality ke značce mezi online kupujícími. Přímý prodej spotřebitelům vyžaduje rozvoj nových dovedností, schopností a obchodních a cenových modelů. Trend je však jasný: mnoho spotřebitelů se pohybuje online. Aby se k nim dostali, musí tam jít i společnosti.

-bb-

McKinsey: 2021 will be a year of transition (2/2)

In recent months, due to the pandemic, we have had the opportunity to experience gradually the transition to a "new normal". But what defines it and what awaits us this year and probably the years to follow? Here are some more answers from McKinsey.

The future of work ahead of time

Before the COVID-19 crisis, the idea of ​​working remotely was in the air, but it was not advancing very far or very quickly. However, the pandemic has changed all that: tens of millions of people have switched to working from home practically overnight and across industries.

According to Michael Fisher, president and general manager of the Cincinnati Children's Hospital Medical Center in the United States, the organisation recorded 2,000 new telemedicine candidates for the entire year 2019, compared to 5,000 in a single week in July 2020. Fisher believes that the share of telemedicine in healthcare could rise to 30% in the future.

The McKinsey Global Institute (MGI) estimates that in the future more than 20% of the world's workforce (mostly highly skilled in finance, insurance or IT) could work out of the office most of the time and remain just as efficient. Although this option will not suit everyone's preferences, it is a huge step forward.

There are two important challenges with moving to remote working. One of them is to decide on the role of the office itself, which is a traditional centre for creating culture and a sense of belonging. Another challenge is adapting the workforce to the requirements of automation, digitisation and other technologies. This is true not only for sectors such as banking or telecommunications; it is also a general challenge for sectors not linked to remote work. For example, retailers are increasingly automating payments; if salespeople want to keep their jobs, they will need to learn new skills.

In 2018, the World Economic Forum estimated that more than half of employees would need significant retraining or upgrading their skills by 2022.

Evidence shows that retraining current employees, rather than dismissing them and finding new people, usually costs less and brings benefits that outweigh expenditure. Investing in employees can also foster loyalty, customer satisfaction and a positive brand perception.

Pandemic changes in shopping behaviour is changing consumer businesses forever

In nine of the 13 major countries surveyed by McKinsey, at least two-thirds of consumers say they have tried new types of shopping. The countries surveyed were Brazil, China, France, Germany, India, Indonesia, Italy, Japan, Mexico, South Africa, Spain, the United Kingdom and the United States. And in all 13 countries, 65% or more of respondents said they wanted to continue in the same style.

From this it follows that brands which have not found new ways to reach consumers will have to catch up or lag behind the competition. To be precise, the transition to online retail is real and likely to persist.

In the United States, the share of e-commerce in sales in 2019 was expected to reach 24% by 2024, while by July 2020 it had reached 33% of total retail sales. In other words, there was an increase in e-commerce in the first half of 2020, which corresponds to the increase of the previous ten years.

In Europe, surprisingly, the largest increase occurred in countries that used to shop online relatively cautiously. For example, Germany, Romania and Switzerland had the three lowest online retail penetration rates before the COVID-19 crisis. Since then, utilisation has increased by 28, 25 and 18 percentage points - more than in other markets.

However, there are some cautionary remarks, such as the noticeable lack of brand loyalty among online shoppers. Direct selling to consumers requires the development of new skills, abilities and business and pricing models. Nevertheless, the trend is clear: many consumers are moving online and companies must do likewise in order to reach them.

-bb-