Pod patronací Světové meteorologické organizace a programu OSN pro životní prostředí byl v roce 1988 ustanoven Mezinárodní panel pro klimatické změny (IPCC). Jeho hlavní činností se stalo posuzování relevantních a objektivních informací týkajících se rizik a důsledků globálních změn klimatu zapříčiněných lidskou činností. Nezabývá se sběrem informací ani monitorováním situace. V tomto ohledu plně spoléhá na publikované vědecké práce.
IPCC, který v současnosti sdružuje 2500 vědců z více než 130 států, zatím vydal 4 souhrnné zprávy. Druhá zpráva z roku 1995 se stala základem pro přijetí Kjótského protokolu. Předposlední komplexní pojednání o globálních klimatických změnách z roku 2001 konstatovalo „pravděpodobnou“ (asi 66 %) odpovědnost lidského rozvoje za rostoucí teploty na Zemi.
Nedávno zveřejněná čtvrtá zpráva IPCC už mluví o „velmi pravděpodobném“ (přibližně 90%) vlivu rozvoje průmyslu a zemědělství na změny klimatu. „Globální koncentrace skleníkových plynů v atmosféře se od roku 1750 výrazně zvedly díky lidské činnosti a převyšují všechny hodnoty za několik tisíc let nazpět,“ zní její hlavní závěr. Dále pak upřesňuje, že oxidy uhlíku se do ovzduší dostávají především spalováním fosilních paliv, zatímco oxidy metanu a dusíku má na svědomí hlavně zemědělská produkce.
Mezi další závěry dokumentu patří konstatování, že teplota o zhruba 4°C vyšší než je ta současná způsobila před více než 100 000 lety zvednutí hladin moří o 4 až 6 metrů. Zpráva dále upozorňuje, že v budoucnu musíme počítat se stále častějšími výkyvy teplot, suchy, záplavami a hurikány, které budou sílit v důsledku vzrůstu teplot na oceánském povrchu. Celkově počítá se stoupnutím průměrných teplot v tomto století v rozmezí 1,8 až 4°C.
Evropská komise si stanovila ve svém plánu na „post-industriální revoluci“ cíl snížit do roku 2020 emise skleníkových plynů o minimálně 20% a do roku 2050 dospět k takzvané „nízkouhlíkové ekonomice“. Postoj USA i rozvojových zemí, jejichž zapojení do řešení tohoto problému bude klíčové, zůstává rezervovaný.
-tk-