Každý občan České republiky si může dobrovolně vybrat zdravotní pojišťovnu. Změnit ji může jednou ročně – a to buď k 1. lednu nebo k 1. červenci.
Přihlášku ke změně je však nezbytně nutné podat minimálně tři měsíce předem, tedy k 30. září a k 31. březnu.
Pojišťovny se snaží nalákat klienty různými bonusy a marketingovými akcemi. Mnohem důležitější než nabízené bonusy, by ale při výběru zdravotní pojišťovny měla být dostupnost zdravotní péče – tedy síť lékařů a nemocnic, s nimiž má zdravotní pojišťovna uzavřenou smlouvu.
Jedině tak se lze vyhnout platbám v ordinaci. Výjimku tvoří pouze akutní stav, kdy ošetření zdravotní pojišťovna uhradí i mimosmluvnímu zařízení. Povinnost zveřejňovat seznam smluvených zdravotních pojišťoven mají všichni lékaři či jejich zaměstnavatelé.
V současné době lze v České republice vybírat ze sedmi zdravotních pojišťoven:
- Všeobecná zdravotní pojišťovna ČR (VZP),
- Zdravotní pojišťovna ministerstva vnitra ČR (ZPMV),
- Česká průmyslová zdravotní pojišťovna (ČPZP),
- Oborová zdravotní pojišťovna zaměstnanců bank, pojišťoven a stavebnictví (OZP),
- Vojenská zdravotní pojišťovna ČR (VoZP),
- Revírní bratrská pokladna, zdravotní pojišťovna (RBP),
- Zaměstnanecká pojišťovna Škoda (ZPŠ).
Zdravotní pojištění zaměstnanců
Nejčastějším způsobem výběru pojistného je odvod příslušné částky ze mzdy pojištěnce zaměstnavatelem zdravotní pojišťovně, u niž je daný pojištěnec registrován.
„Nejpočetnější skupinu pojištěnců tvoří tedy zaměstnanci. Sazba pojistného je v tomto případě stanovena na 13,5 % z vyměřovacího základu měsíční hrubé mzdy, přičemž třetinu si hradí zaměstnanec a zbylých 9 % za něj doplácí zaměstnavatel. Pokud by zaměstnanec s odvodem pojistného nesouhlasil, má zaměstnavatel pravomoc snížit zaměstnanci o příslušné pojistné mzdu formou srážky, a to i bez jeho souhlasu,“ prozrazuje Lukáš Zelený, vedoucí právního oddělení dTestu.
Zdravotní pojištění OSVČ
Výpočet odvodu částky u OSVČ je poněkud složitější. Procentní sazba je sice stanovena také na 13,5 %, určení vyměřovacího základu však úzce souvisí s aktuální průměrnou mzdou národního hospodářství.
Ta se v letošním roce navýšila na 28 232 korun. Výše minimálních měsíčních záloh tedy vzrostla z 1823 korun na 1906 korun. Jistou benevolenci poskytuje živnostníkům pouze volba rozhodného období – každý z nich si může zvolit, zda bude pojistné odvádět v ročním intervalu, nebo si vybere měsíční variantu ve formě záloh.
Totožná procentní sazba (13,5 %) je stanovena i pro osoby bez zdanitelných příjmů (OBZP). Také zde je vyměřovacím základem minimální mzda, která se v tomto případě navýšila na 11 000 korun. Dosavadní měsíční záloha tak u nich z 1337 korun vzrostla na 1485 korun.
Zdravotní pojištěnístátních pojištěnců
Poslední, velmi početnou kategorii účastníků tvoří takzvaní státní pojištěnci, tedy osoby, které z nejrůznějších důvodů nemohou být samy plátci daného pojištění.
Jsou jimi například:
- studující nezaopatřené děti ve věku do 26 let, které si ještě nevydělávají,
- ženy na mateřské a osoby na rodičovské dovolené,
- starobní důchodci,
- uchazeči o zaměstnání registrovaní na úřadu práce,
- osoby převážně nebo úplně závislé na péči jiné osoby a ty, které o ně pečují,
- osoby ve vazbě nebo výkonu trestu,
- osoby, které dosáhly věku potřebného na starobní důchod, ale z důvodu nedostatečného počtu odpracovaných let nesplňují podmínky na jeho přiznání.
Stanovením nového vyměřovacího základu u nich bylo původní pojistné ve výši 870 korun valorizováno na 920 korun měsíčně. Za tyto skupiny osob hradí pojistné prostřednictvím státního rozpočtu stát.
„Změny v platbách pojistného se netýkají jen částek samotných, ale i účtů, kam jsou platby zasílány. Z důvodu úpravy zákona o rozpočtových pravidlech dochází k rozšíření souhrnných účtů státní pokladny. V důsledku toho všem zdravotním pojišťovnám vzniká povinnost převést své bankovní účty do České národní banky. Mnohé z nich již tuto změnu učinily, další budou následovat,“ upozorňuje Lukáš Zelený.