Mimořádně aktivní lidé jsou šťastnější než ti méně činní. Ukázala to alespoň studie kolektivu univerzitních výzkumníků, které vedl Christopher K. Hsee z americké University of Chicago. Hsee se snaží objasnit, proč jsou lidé v moderních společnostech tak vytížení. Je si vědom toho, že člověk se tvrdou prací potřebuje uživit, vydělat peníze, získat slávu, pomoci ostatním a podobně. Zároveň je však přesvědčen, že v tom je něco hlubšího. U vytížených lidí pozoruje velký objem energie a zájem vyhnout se nicnedělání.
Činnost musí mít smysl
Dobrovolníci, kteří se zúčastnili studie, měli vyplnit jeden dotazník a po patnácti minutách další. Mohli si vybrat, zda vyplněný dotazník odevzdají na místě a počkají, nebo jej odnesou na jiné místo, přičemž jim cesta zabere právě patnáct minut. V obou případech byli odměněni sladkostí. Ti, kteří si vybrali cestu, byli nakonec spokojenější než ti, kteří nečinně čekali.
Pokud sladkosti na obou místech byly stejné, dobrovolníci vykazovali větší zájem zůstat na původním místě. Jakmile jim však byly nabídnuty různé sladkosti, vzrostl počet těch, kteří se vydali k vzdálenějšímu místu – protože tím získali smysl pro svou činnost.
Hsee se domnívá, že princip, který potvrdila jeho studie – tudíž, že lidé jsou rádi vytížení a rádi vidí smysl pro své vytížení – může společnosti prospět. Nečinní lidé mohou jen získat, když se místo nicnedělání budou věnovat aktivitám, které je naplňují nebo jim přinejmenším neublíží. Sám Hsee je známý tím, že svým podřízeným dává cvičné úkoly, když zrovna nemají co na práci.
-kk-