Tzv. burnout neboli vyhoření je postupný proces fyzického, emočního a psychického vyčerpání. Způsobují jej vnitřní i vnější stresory, s nimiž se dlouhodobě potýkáme. Mezi ty nejčastější patří nízká sebedůvěra, workoholismus, finanční problémy, rodinné požadavky, přílišná poddajnost, ztráta kontroly, onemocnění, strach ze selhání, neschopnost nechat věci být nebo též neschopnost ventilovat svou frustraci.
Nevzniká náhodně ani okamžitě, například v důsledku špatného dne. Naopak je důsledkem nahromaděného stresu, který nedokážeme řídit. Náklady na vyhoření jsou proto závratné. Emočně se vyhořelý člověk cítí frustrovaný, vinný a rozzlobený. Je bez energie a nezajímá se o sebe ani ostatní. To může vést ke ztrátě zaměstnání či příklonu k užívání návykových látek.
Vyhoření se promítá také do rodinného života a negativně ovlivňuje vztahy s blízkými. V profesích, které vyžadují péči o druhé lidi, například ve zdravotnictví, se to pak dotýká i klientů či pacientů postižených.
Z pohledu zaměstnavatelů je důležitým nákladem vyhoření především fluktuace zaměstnanců. Na jejich místa je třeba najímat a školit nové lidi, což bývá nákladnější než si udržet ty původní.
-kk-