To, že mají zaměstnanci ze svých nadřízených strach, je dodnes stále častým jevem. Atmosféra nedůvěry a strachu je však pro firmy jako takové nevyhovující a v konečném výsledku škodlivá. Manažeři tento jev často přirovnávají ke klasickému klišé, že „stromy se mají ohýbat, dokud jsou mladé.“ „Život je krutý,“ říkají si „tak my také budeme krutí a ještě tím budeme motivovat své podřízené.“ Negativní, strachem zmítané pracovní prostředí však motivované zaměstnance nevyprodukuje. Naopak stresuje stávající zaměstnance, a tak se může lehce stát, že firmu kvůli jejímu přístupu k personálu opustí klíčoví lidé.
Manažeři by se proto měli soustředit spíše na motivaci pozitivní. Nedávný výzkum emocionálních reakcí zaměstnanců totiž prokázal, že jednu negativní reakci nadřízeného si podřízený ve své mysli uchová čtyřikrát silněji než pozitivní. Jedna neuvážená reakce tak může zničit dlouhodobé pozitivní motivační snahy. Zaměstnance je třeba motivovat k vyšším výkonům a samostatnosti. Manažer musí svým vlivem zvýšit možnosti svých podřízených. Úspěch v této souvislosti tkví v tom, že by měl na celou situaci přestat nahlížet jako na motivační problém a vidět ji právě jako problém poskytování nových možností.
Společně s novými možnostmi uplatnění v rámci firemních projektů se zaměstnancům motivace zvýší automaticky. Kreativita konkrétních manažerů je proto jakýmsi přirozeným zdrojem motivace. Možnost nového způsobu práce a nového osobního úspěchu motivuje zaměstnance více než mnohé „křečovité“ motivační programy, které firmy vymýšlejí vesměs proto, aby se svými zaměstnanci nemuseli moc konkrétně zabývat.
Zdroj: Businesstown - Informace z marketingu, vedení firmy, řízení, personalistiky