Problémy při hodnocení výkonnosti vznikají především v důsledku odlišného vnímání zaměstnance a manažera. Hodně záleží na prvním dojmu, svou roli často hraje i „halo efekt“. Chyba je také v tom, že manažeři neprovádí hodnocení výkonnosti soustavně – většinou se uskutečňuje pouze jednou ročně, bez jakékoli další analýzy výsledků. Proto je třeba si uvědomit následující aspekty: * Hodnocení výkonnosti není jen o vyplňování formulářů. Skutečnou představu o výkonnosti zaměstnance je možné získat jedině z kvalitní komunikace a přirozené konverzace. Manažeři by také měli vyzkoušet různé metody hodnocení výkonnosti a vybrat si tu nejvhodnější. * Opožděná zpětná vazba již není k ničemu. Zaměstnanci si často stěžují, že vyhodnocení výsledků trvá velmi dlouho a že se za tu dobu může mnohé změnit. Ideální stav je průběžné poskytování zpětné vazby, například po dokončení projektu apod. * Zpětná vazba není jen věcí manažerů. Bylo by chybou obviňovat z neúspěchu systémů hodnocení výkonnosti osoby, které je provádí. Zaměstnanci si často mohou sami za to, že nedostávají přiměřenou zpětnou vazbu. Musí si umět o ni říci. * Zvýšení platu ještě neznamená zpětnou vazbu. Je třeba odlišovat materiální ohodnocení a výkonnost. Zpětná vazba zaměstnance informuje o tom, jaké hodnoty pro firmu vytváří a jaké ještě vytvářet může. * I zpětná vazba potřebuje zpětnou vazbu. Většina manažerů si ještě potřebuje ověřit, zda se jejich způsob poskytnutí zpětné vazby shoduje s tím, co zaměstnanci očekávají.