- uvědomění nedostatku času na své bližní, - veřejné projevy přání mít více času na určité věci, - upadající osobní vztahy s kolegy a klesající produktivita, - pocit, že by vaši tvrdou práci měla rodina více ocenit, - údiv ostatních nad tím, co všechno dokážete najednou dělat, - každodenní psychický boj před vstupem do kanceláře.
Zaměstnanec bojující s výše uvedenými problémy by měl zvážit, co vlastně dělá, proč to dělá a hledat vlastní podobu rovnováhy. Často si při takovém zamyšlení uvědomí například změnu svých potřeb a očekávání v průběhu pracovních let, vymezí nové priority. Nejdůležitější je přestat svádět vinu za vlastní nerovnováhu na ostatní osoby či instituce. Je třeba hledat, jak nejlépe využít vlastní peníze, energii a nadšení. Méně přece může být více. Nemyslete si proto, že zkrácení doby trávené v práci zhorší vaše pracovní výkony.