Systematický psychoteror na pracovišti vede k tomu, že oběť se dopouští chyb, které jí zpočátku byly neoprávněně vytýkány, a nakonec opouští zaměstnání. Odchodem ze zaměstnání ale celá záležitost nekončí. Mobbing může vést až k sebevraždě, každopádně však připravuje lidi na dlouhou dobu o sebevědomí. Manažeři by si proto měli uvědomovat odpovědnost za kolektiv jim svěřených lidí. Systematický psychoteror ze stany nadřízeného, který si tuto odpovědnost neuvědomuje, označujeme pojmem bossing. V Americe hojně využívaný termín bullying je pak souhrnný název pro oba předchozí termíny a můžeme jej přeložit jako hulvátství, neboť „bully“ znamená hrubý, hňup, hulvát.
Podle posledního průzkumu z roku 2001 zažilo v České republice šikanu na pracovišti 16% lidí. Statistiky ze Západu uvádějí poloviční hodnoty, tj. 8-10%. Nápravu by Pavel Beňo hledal v odborech. Na Západě existují například firmy, které mají antimobbingová ujednání. Zaměstnanec, který nastupuje do nového zaměstnání, je seznámen s dohodou mezi odbory a managementem a měl by vědět, jak se v případě mobbingu zachovat. Naším problémem je, že se o mobbingu málo ví a málo mluví.