Nastupující generace zaměstnanců převyšuje všechny dosavadní generace v dovednostech jako je přijímání informací nebo rychlé rozhodování. Lidi mladší třiceti let nazýváme digitálními dětmi, protože byli již od narození vystaveni přímému vlivu výrazného vývoje elektroniky a komunikací. Následkem toho disponují nejen technickými znalostmi, ale i novými vzorci chování, které přinesou do jejich budoucích pracovišť vlnu změn.
Efektivitu své práce měli mladí lidé možnost prokázat již ve velkých organizacích jako je **Microsoft** nebo armáda. Bez delší praxe vynikají zejména v plnění více úkolů najednou. Na rozdíl od starších kolegů se nemusejí přizpůsobovat prostřed týmové spolupráce. Dokáží komunikovat, sdílet, nakupovat, prodávat, vyměňovat, vytvářet, sbírat, koordinovat, analyzovat i zkoumat pomocí moderních digitálních metod a slovníku, jemuž starší manažeři mnohdy ani nerozumí. I když se starší zaměstnanci snaží osvojovat si moderní techniky, nemohou se digitálním dětem nikdy zcela vyrovnat.
Mladí zaměstnanci přinášejí do organizací jedinečné schopnosti. Neznamená to ale, že by měli okamžitě nahradit zkušenější kolegy či nadřízené. Důležité je, aby se tito nadřízení zaměřili na to, co nová generace může nabídnout. Přehlížením nebo podceňováním digitálních dětí posílají manažeři jedné z nejtalentovanějších skupin obyvatelstva jasnou zprávu o tom, že nemají zájem dosahovat lepších výsledků. S digitálními dětmi by měli konzultovat nové způsoby udržování vztahů se zákazníky nebo cesty k oslovení mladší generace. Mladí zaměstnanci pak mohou výrazně posílit pozitivní změny a úspěch organizací.
-kk-
**Datum vydání:** VI/2004
Zdroj: Strategy+Business - americký magazín o strategiích v podnikání