Manažeři nezavádějí do společností na zaměstnance zaměřený management z těchto důvodů:
1. Samolibost a nezájem. Pro mnoho manažerů je výhodnější nechat věci takové, jaké jsou, nežli by se snažili o zlepšení situace.
2. Celkové krátkodobé zaměření managementu a systému odměňování. Většina odměn a bonusů je stanovena na jeden rok a zaměstnancům proto není umožněna dlouhodobější vyhlídka.
3. Neschopnost ověřovat si účinnost jednotlivých praktik, které se zabývají prací s lidskými zdroji.
4. Neochota vzdát se svého nadřazeného postavení a svých manažerských privilegií.
5. Neznalost toho, jak si při změně manažerských praktik počínat.
Podle jiných zdrojů však přesto již dnes využívají manažeři některé nové techniky. Patří mezi ně především přesun kompetence a zodpovědnosti na zaměstnance. Tato činnost umožňuje jak zaměstnancům, tak společnosti samotné větší možnost růstu. Aby tato činnost byla úspěšná, je zapotřebí, aby manažeři:
1. Věřili, že vedení je možné přenést na všechny členy pracovního kolektivu.
2. Věděli, že společnost je úspěšná tehdy, pokud poskytuje svým zaměstnancům nástroje a možnosti k rozvoji.
3. Rozuměli tomu, že v informacích tkví síla a zprostředkovali je všem zaměstnancům.
4. Podporovali své zaměstnance.
5. Vytvářeli prostor pro nová řešení.
6. Rozuměli tomu, že zavádění nových praktik je dlouhotrvající proces.
-kh-