V neziskové organizaci Health Partners byl v říjnu 1999 implementován softwarový nástroj pro správu firemních dat, který umožňuje například shromažďovat informace o návštěvách lékařů, evidenci vozíků pro invalidy a další služby. Zanedlouho nato proběhla jeho rozsáhlá aktualizace, která však zaměstnance firmy velmi zmátla. Systém pro ně začal být nepřehledný a obtížně ovladatelný. Ironií osudu je skutečnost, že firma zaplatila horentní sumy za vyškolení zaměstnanců externími konzultanty. Jak z toho ven?
Firma si sestavila tříčlenný tým, který se staral především o vnitrofiremní školení. Jeho úkolem bylo využít všech dostupných vzdělávacích kapacit a pozvednout upadající pracovní morálku zaměstnanců. Namísto outsourcingu školení bylo rozhodnuto, že školiteli budou ti zaměstnanci, kteří prokázali výborné výsledky v testech práce na systému a kteří byli ochotni poskytnout své znalosti ostatním kolegům. Školení bylo naplánováno tak, aby se jej mohli zúčastnit všichni zaměstnanci tehdy, kdy jim to vyhovuje.
Poměrně dobrým tahem bylo také rozdělení učebního plánu podle oddělení, a nikoli podle vzdělávacích témat. Cílem bylo zvýšit povědomí jednotlivých oddělení o fungování zbytku firmy. Tento typ organizačního učení měl úspěch – zatímco na začátku zaměstnanci jen bezmocně hleděli na nepřehledné menu systému, po absolvování kurzu již věděli, jaké v něm existují souvislosti a dokázali bez problémů zvládat svoji práci. Vzdělávací systém byl nakonec rozšířen nejen na organizační učení, ale i na běžné kurzy, jako např. práci v PowerPointu či právnické kurzy týkající se problematiky patentů léčiv.
Zdroj: Workforce.com - informace o lidských zdrojích a jejich řízení