Odborníci varují před bezhlavou implementací e-learningu. Některé firmy například vůbec nerozlišují mezi asynchronní výukou (kdy se lidé učí vlastním tempem nezávisle na sobě) a synchronními metodami (tzv. „naživo“). Pak dochází k tomu, že tam, kde by bylo potřeba zavést asynchronní metody vzdělávání, využívají metody synchronní a naopak. Nejlepší je vydat se cestou chytré horákyně a zkombinovat obě metody.
Smíšené vzdělávání neznamená jen kombinaci online výuky a živé výuky. Může se jednat i o kombinaci vzdělávání ve třídě a praxe v zaměstnání, případně dvou virtuálních metod (CD-ROM + online výuka). Pokud se firma přece jen rozhodne pro online vzdělávání svých zaměstnanců, doporučují odborníci následující postup: * Nejprve si vyzkoušejte online kurzy osobně. Jestliže se vám nelíbí, nebudou se pravděpodobně líbit ani vašim zaměstnancům. Zjistěte, jaké mají nedostatky. * Začínejte s menšími projekty. Nejprve implementujte pouze jeden kurz a spusťte pilotní projekt. * Nepřevádějte veškeré učení ve třídě do online podoby. To, co ve třídě fungovalo, nemusí fungovat online. * Je nutné se seznámit s používanými technologiemi. Pouze třetina manažerů vzdělávání se údajně cítí sebejistě, má-li se svými nadřízenými hovořit o klíčových problémech, například týkajících se systémů správy školení. Article source Workforce.com - website focused on HRM Read more articles from Workforce.com