Nejčastější typy kvantitativní flexibility zahrnují práci na částečný úvazek, práci na směny, pružnou pracovní dobu, nepravidelnou a nerovnoměrnou pracovní dobu, sdílení pracovního místa (job sharing) a stlačený pracovní týden. Poslední dvě uvedení možnosti konkrétně v naší republice téměř neexistují. Mezi nejčastější typy kvalitativní flexibility patří práce doma, práce doma s PC (teleworking, computerworking) a práce doma a „švarc systém“. Zatímco teleworking je u nás teprve v začátcích, „švarc systém“ funguje již delší dobu. Fakt, že v praxi českého trhu práce se většina forem pracovní flexibility zatím téměř využívá, je nejčastěji vysvětlován konzervativností českých zaměstnavatelů i zaměstnanců, kteří jen neradi zavádějí nové formy práce, které zvyšují účetní a personální agendu a s tím spojené výdaje. Zaměstnanci jsou zase vedeni snahou maximalizovat svoje příjmy i za cenu kratší doby strávené s rodinou.
Z výzkumu, který provedlo Centrum pro výzkum veřejného mínění Sociologického ústavu AV ČR v dubnu 2003, vyplynulo, že muži i ženy by pro lepší skloubení pracovních a rodinných závazků přivítali zavedení a možnost využití různých forem flexibility na pracovišti (47 % žen a 16 % mužů by přivítalo možnost práce na zkrácený úvazek, 75 % žen a 71 % mužů volnou pracovní dobu, 60 % žen a 57 % mužů možnost změny pracovního tempa, 38 % žen a 46 % mužů možnost práce z domova a 26 % žen a 19 % mužů možnost sdílení pracovního místa).