James R. Gorman nejprve absolvoval pohovor s manažerem lidských zdrojů, kde se snažil vysvětlit, že nikdy nebyl obviněn ze žádného trestného činu. Z podniku však musel odejít tak rychle, že si ani nestačil vzít s sebou svoje věci. Zaměstnavatel tak propustil nepravého. Nevšiml si, že propuštěný James R. Gorman měl zcela jiné číslo sociálního pojištění, datum narození i adresu než v rejstříku uvedený James R. Gorman obviněný z podvodu. Po jedenácti dnech se neprávem obviněný zaměstnanec mohl vrátit zpět na pracoviště, což také učinil. I po roce práce v tomto podniku však cítil, že původní obvinění stále ovlivňuje jeho kariéru. Zareagoval proto tak, jak by reagovala řada Američanů a podal na zaměstnavatele žalobu pro pomluvu a nactiutrhání.
Firmy, které nevěnují prověřování svých zaměstnanců důkladnou pozornost riskují mnoho. Hrozí jim například zmíněné nebezpečí záměny identity dvou osob, rejstříky navíc nemusejí být úplné a aktuální, chyby se v nich špatně opravují a zaměstnanci tak mohou rychle získat pocit útoku na svá práva. Pak následují dlouhé a nákladné soudní spory. V USA se proto prosazuje role tzv. bezpečnostního manažera (CSO), který by se mimo jiné měl zasloužit i o legální, poctivé a přiměřené prověřování zaměstnanců. Ani za těch nejlepších podmínek však nelze předpokládat, že kvalitní prověřování minulosti zaměstnanců ochrání organizace před zlými úmysly.