Nadřízení a podřízení společně tvoří jeden celek, podnik. Podnik by tedy měly tvořit i jejich vzájemné vztahy, postoje a hodnoty. Manažeři si musí uvědomit, že bez svých podřízených by podnikové cíle plnit nemohli a naopak. Interpersonální vztahy v podniku jsou velmi důležité, manažer i řádový pracovník by měl proto chápat sebe sama jako součást podnikového „my“, nikoli jako neodvratně závislého na nějakém „oni“. Jak toho však dosáhnout? Článek předkládá dvě jednoduché rady, jak to zařídit, aby již v podniku nedocházelo k manažerským rozhovorům, jako je například tento:
„**Nejsem spokojen s MÝMI zaměstnanci**“.
„**Proč?**“
„**Chybí jim motivace. Zdá se, že ONI vůbec neví co MY tu děláme.**“
První rada zní: „Uvědomte si, že vždy je mnohem jednodušší změnit sebe sama než někoho jiného“. Ta je určena pro zejména pro manažery a vychází z předpokladu, že právě oni by měli hledat, zkoumat a řešit podnikové situace typu nedostatečně motivovaného personálu. Druhá rada pak doporučuje velmi dobře vážit výběr již zmíněných zájmen „my“ a „oni“ a zamyslet se v této souvislosti nad tím, kdo má vlastně problém s motivací. Manažer by se místo urputné snahy o změnu přístupu podřízených měl nejprve zamyslet sám nad sebou.
Zdroj: Businesstown - Informace z marketingu, vedení firmy, řízení, personalistiky