Přestanou již zaměstnavatelé stresovat své zaměstnance?

Mnozí zaměstnavatelé si neuvědomují fakt, že součástí bezpečnosti a ochrany zdraví na pracovišti je i ochrana zaměstnanců před přílišným stresem. Někteří z nich se dokonce mylně domnívají, že konkurenceschopnost si zajistí pouze tehdy, budou-li nutit své zaměstnance, aby pracovali stále více a více. Nedávná studie Institutu pro práci a rodinu (**Families and Work Institute**) a společnosti **PricewaterhouseCoopers** ovšem prokázala, že 28% amerických zaměstnanců trpí přepracovaností a téměř polovina z nich proto nesnáší svého zaměstnavatele. Shodně tomu bylo i v rámci Evropské unie, kde přijde stres zaměstnanců vyjádřeno finančně každý rok na 20 miliard dolarů.

Důležité je, aby se zaměstnavatelé naučili rozlišovat stres a výzvy. Zatímco výzvy podněcují k produktivní práci, stres produktivitu snižuje. Stres nelze na pracovišti ponechávat bez povšimnutí, je třeba jej řídit. K tomu je zapotřebí tří základních kroků:
- identifikace problému,
- návrh a implementace řešení,
- hodnocení řešení.

Jedním z nejčastějších zdrojů stresu na pracovišti bývají šéfové. Špatný management je velký problém. Zaměstnanci svým nadřízeným nevěří, což vede ke špatným vztahům na pracovišti a tudíž i nižší výkonnosti. Nadřízení by proto měli projevovat o své podřízené zájem. Měli by jim naslouchat a podporovat jejich práci v týmu. Mezi nejčastější stresory na pracovištích patří:
- organizační kultura (špatná komunikace, nedostatečná podpora v rozhodování a osobním rozvoji),
- role v organizaci (nedostatečné vymezení rolí jednotlivých zaměstnanců, překrývání pravomocí, konflikty),
- rozvoj kariéry (stagnace kariéry, nejistota, špatné ohodnocení),
- interpersonální vztahy (sociální nebo psychická izolace, špatné vztahy s nadřízenými, interpersonální konflikty),
- pracovní prostředí a vybavení (nespolehlivé, nepoužitelné, nefunkční či nespravené věci),
- pracovní rozvrh (práce na směny, nepružná pracovní doba, práce přes čas).

**Datum vydání:** IV/2003