V posledním hodnocení výkonnosti našel David sdělení od manažera, že někdy působí na skupinových poradách konfrontačně. Davida to překvapilo, protože má sklon být zdrženlivější než jeho otevření kolegové a často musí čekat, než má příležitost něco říci. Diskuze má volnou formu a leckdy bývá velmi bouřlivá. Když nastane pauza, David má možnost do diskuze vstoupit a možná proto se jeho manažer domnívá, že je konfrontační. Možná by ale celá Davidova skupina potřebovala zlepšit své interpersonální komunikační dovednosti. A David by se měl naučit, jak se v komunikaci lépe uplatnit. Jeho zvyk držet se zpátky a pak něco vyhrknout se obvykle nazývá pasivně-agresivní chování. Tato reakce často zmate ostatní, kteří nevidí zdroj konfrontace.
Aby se David zbavil tohoto chování, musel by sledovat své pocity a v hlavě si naplánovat smířlivý, nikoli konfrontační tón. Potom by se měl zhluboka nadechnout a oslovit jednoho z mluvčích jménem, asi takhle: „Joe... Joe, slyšel jsem tvé znepokojení ohledně XY a můj názor je...“ Také může požádat manažera, aby ho občas vyzval k vyjádření svého hlediska. Pokud by tohle všechno selhalo, měl by si dělat poznámky a když konverzace ustane, vybrat nejdůležitější body a sdělit je skupině. Lepším řešením by samozřejmě bylo pracovat na komunikaci celé skupiny, aby každý mohl prezentovat své myšlenky a byl respektován. David by měl manažerovi vysvětlit své chování a navrhnout strukturované porady, které by daly každému příležitost se vyjádřit. Existuje celá řada technik a návodů, které může skupina vyzkoušet a naučit se, ale vyžaduje to vysvětlení a praxi.
-ba-
Zdroj: Career Journal - portál amerického listu Wall Street Journal zaměřený na zaměstnání a kariéru