Takové prověřování patří ve většině úspěšných společností neodmyslitelně k procesu náboru a výběru. Je to jediný způsob, jak se o novém zaměstnanci dozvědět co nejvíce spolehlivých informací. Je to vhodné zejména u pozic a funkcí, které vyžadují vysokou míru důvěryhodnosti a zodpovědnosti.
Background check má několik částí: Prověřování referencí, daňové „bezdlužnosti“, trestní bezúhonnosti, členství v představenstvech a dozorčích radách či vlastnictví živnostenských listů. Jednotlivé oblasti se zařazují vždy v závislosti na charakteru a úrovni prověřovaných pozic. Reference, dosažené vzdělání a trestní bezúhonnost by však měly bát prověřeny vždy.
V rámci studie Personální controlling 2005 se u části respondentů zjišťovalo, zda údaje o svých zaměstnancích prověřují. Na tyto otázky odpovědělo 39 z celkem 63 nadnárodních společností v ČR:
-7 % společností neprověřuje vůbec.
-93% respondentů prověřuje alespoň část údajů, které jim zaměstnanci poskytnou.
-62% dotázaných provádí prověření výhradně vlastními silami
-40% společností prověřuje všechny nově přijaté zaměstnance, bez rozdílu jejich postavení.
Přístup jednotlivých firem k získaným informacím bývá různý. Většina z nich se snaží prověřit potřebné údaje ještě před začátkem pracovního poměru, někteří spoléhají na zkušební dobu.
Jiná situace bývá při interních výběrových řízeních, kdy se prověřují již stávající pracovníci. I zde se může objevit problém Záleží samozřejmě na závažnosti odhalených nesrovnalostí – zda se jedná pouze o nepříliš lichotivé reference, či o falešný vysokoškolský diplom. Takových případů naštěstí není mnoho, a ty co se staly, jsou dostatečným varováním pro ostatní zaměstnance.
-ds-