- zjednodušení podmínek pro volný pohyb zaměstnanců v EU
- vzájemně uznatelné systémy sociálního zabezpečení mezi členskými státy
- potřeba zvýšit schopnost firem zaujmout nové talenty
- nové podněty ke zlepšení HR prostředí
Skutečnost je taková, že se vstupem ČR do EU nenastaly řádné zásadní změny ze dne na den a dopad přijetí do unie například v oblasti mezd či životní úrovně pocítíme až za mnoho let. Čeští zaměstnanci jsou nadále poměrně levnou a kvalitní pracovní silou, takže ani po vstupu do EU neklesá množství zahraničních investic do ČR – spíše naopak.
Uvolnění vstupu na trh práce některých zemí EU pro občany nových členských států nepřineslo příliš zásadní odliv "českých mozků", přestože zájem o české pracovníky je v EU poměrně velký. Důležitá je ale hlavně znalost cizího jazyka a práce s PC, a to bývá někdy problém. Také se zdá, že Češi ještě nejsou příliš ochotní se za prací stěhovat, a to často ani v rámci ČR, natožpak do zahraničí.
Co se týká legislativy, zákoník práce byl částečně harmonizován s EU již k 1. lednu 2001. Do našeho právního řádu se zavedlo pět směrnic Evropského společenství pro oblast rovných příležitostí pro muže a ženy, osm směrnic pro pracovní právo a pracovní podmínky a třináct směrnic pro bezpečnost a ochranu zdraví při práci.
Druhá harmonizační novela zavedla tři další směrnice týkající se rovného zacházení a zákazu diskriminace a také směrnici o pracovních smlouvách na dobu určitou.
První rok v EU nezpůsobil personálním specialistům, kteří se na vstup dobře a průběžně připravovali, žádný zásadní převrat ani šok. Všem ale přinesl hodně práce a nových poznatků a mnozí personalisté si plně uvědomili řadu nedostatků a problémů, jejichž řešení již není možné odkládat, aniž by jejich podnik ztratil konkurenceschopnost.
Jedním z nejčastějších problémů byla v uplynulém roce vysoká míra absence a nízká produktivita. Dobrou zprávou je, že produktivita práce českých pracovníků zvolna, ale stabilně roste. U absence a vysoké nemocnosti však zatím podobně pozitivní signály nejsou.
Další oblastí, na níž se začaly české společnosti více zaměřovat, je rozvoj řídících pracovníků. Zaměstnanci stále ještě musejí zlepšit své schopnosti komunikace v cizích jazycích. Pokud jde o samotnou organizaci školení, měli by se personalisté zamyslet nad efektivitou vynaložených nákladů a reálným přínosem školicích aktivit pro jejich podnikání.
-ds-
Zdroj: PriceWaterhouseCoopers - mezinárodní síť společností, která poskytuje auditorské, daňové a poradenské služby