Jazykové kursy pro své zaměstnance hradí alespoň částečně 84 % respondentů. Až na výjimky platí, že pokud společnost na jazykové kursy přispívají, má na ně nárok nejen management, ale také ostatní zaměstnanci nebo alespoň skupiny, které potřebují znalost jazyka k výkonu povolání. Se studiem cizího jazyka se myslí i na ty zaměstnance, se kterými se počítá pro povýšení.
Většina kursů je skupinových, výjimky v podobě individuální výuky se poskytují převážně členům vrcholového managementu. Alternativou ke kursům s typickými dvěma hodinami týdně se stávají krátké intenzívní kursy mimo pracoviště, někdy pořádané i v zahraničí.
Statistiky ukazují, že společnosti jsou poměrně štědré při uvolňování svých pracovníků z pracovní doby kvůli jazykové výuce. Mezi společnostmi z Czech Top 100 trávili před dvěma lety pracovníci středního managementu téměř 2,5 hodiny týdně na jazykovém kursu, ostatní zaměstnanci 2 hodiny a dělníci v průměru půl hodiny. Také ve finančních institucích se průměr věnovaných studiu cizího jazyka pohyboval kolem dvou hodin týdně.
Intenzivní výuka je vysoce účinná - samozřejmě pokud vede k nějakému konkrétnímu cíli, který je schopen motivovat k adekvátnímu úsilí. V některých společnostech mají pro zlepšení motivace zavedený systém, kdy pracovník alespoň část výuky absolvuje ve svém volnu, jinde uplatňují systémy finanční participace (jakýchsi "pokut") v případě neúčasti na hodině.
Požadovaná úroveň znalosti cizího jazyka nebývá součástí požadavků na pracovní místa a poměrně dost společností nemá konkrétní představu o tom, jak dosaženou úroveň měřit. Často se proto stává, že zaměstnanci již několikátý rok navštěvují kurs stále stejné úrovně a nevykazují žádný pokrok. Úroveň zvládnutí jazyka, pokud je pro danou pozici potřebná, se někdy neodrazí ani v pracovním hodnocení.
K tomu, aby společnost optimálně využila prostředky, které na jazykové vzdělávání svých zaměstnanců vynakládá, musí hledat různá chytrá řešení. Jedním z nich je stanovení konkrétního cíle, kterého zaměstnanci, kteří benefit v podobě sponzorované jazykové výuky dostávají, musí v předem daném termínu dosáhnout. Jak takové řešení vypadá v praxi?
Firma stanoví, které pracovní pozici odpovídá která jazyková zkouška, rozřadí své zaměstnance do kursů podle jejich znalostí a podle výsledků testů určí, dokdy má kdo reálnou šanci složit příslušnou zkoušku. Pokud ji složí napoprvé, může mu firma cenu zkoušky uhradit, pokud naopak zaměstnanec v daném termínu neuspěje, musí si další pokusy hradit sám. Podstupuje při tom však riziko, že pokud zkoušku nesloží v daném termínu, nebude splňovat podmínky pracovního místa a může o svou práci přijít.
Úspěšné společnosti podobná řešení zavádějí stále více. Uvědomují si totiž, že zatímco žádná z nich nemá za cíl být jazykovou školou, která vzdělává stovky lidí, kvalitní znalost cizích jazyků je mnohdy u jejich zaměstnanců klíčem k úspěchu celé společnosti. Nejde jen o přímý kontakt se zákazníkem či zahraniční centrálou společnosti, ale především o přístup k informacím, o schopnost svou firmu dobře prezentovat před mezinárodním publikem a především o posilování konkurenceschopnosti.
-ds-
Zdroj: Business Info - Integrovaný systém informací pro podnikání a export