Pokračující oživování a další faktory snižují nezaměstnanost natolik, že se již výrazně projevuje nedostatek kvalifikovaných pracovních sil. Ten tlačí na růst mezd, takže údaj za 3. čtvrtletí 2015 byl nejvyšší od roku 2009. Podniky se učí konkurovat, přetahují se nejen o zákazníky, ale i o zaměstnance.
Růst zaměstnanosti se projevil více u žen
Výsledky Výběrového šetření pracovních sil (VŠPS) ukazují vytrvalý růst celkové zaměstnanosti již od roku 2012. Pozitivní je také to, že se tento růst nyní projevil více u žen. Právě ty totiž představují v české ekonomice velkou skrytou rezervu. Ve srovnání se západními státy je u nás neobyčejně nízká míra zaměstnanosti žen třicátnic, tedy převážně s malými dětmi. Na druhé straně prodlužování pracovní kariéry vede k rychlejšímu nárůstu zaměstnanosti u osob starších 50 let ve srovnání s mladšími ročníky.
Pokračuje snižování počtu nezaměstnaných a rychle roste počet volných pracovních míst hlášených na Úřad práce. Statistické výsledky jsou tak přes jisté zvolňování velmi optimistické. Míra nezaměstnanosti podle VŠPS klesla ve 3. čtvrtletí 2015 pod hranici 5 % a v mezinárodním srovnání nás předstihuje jen Německo.
Jan Karmazín, ředitel odboru zaměstnanosti Generálního ředitelství Úřadu práce podotýká, že u mužů již lze hovořit o přiblížení se ideálu plné zaměstnanosti – jejich míra nezaměstnanosti se pohybuje okolo 4 %. Problematičtější je podle jeho názoru situace u žen a u mladých lidí do 25 let, ale i u těchto skupin došlo k výraznému zlepšení.
Podíl nezaměstnaných osob ve správních obvodech obcí s rozšířenou působností k 31. 12. 2014 (v %)
Zdroj: Úřad práce ČR, Veřejná databáze ČSÚ
Silné regionální rozdíly přetrvávají
Podíl nezaměstnaných osob – klíčový ukazatel Úřadu práce pro regionální srovnání uvnitř ČR – ukazuje extrémní odlišnosti především pro mikroregiony. Zatímco v okolí hlavního města nebo např. na Voticku je podíl osob hledajících zaměstnání pod 5 %, v severních příhraničních správních obvodech, jako např. Bruntál, často překračuje 13 %. Jsou dokonce menší obce, kde je na Úřadu práce registrovaný každý čtvrtý dospělý člověk. Klíčovou pro zlepšení této situace se ukazuje především dopravní obslužnost.
Ekonomika, fondy EU i demografie
Příčin excelentních výsledků České republiky je více, přímým a nejdůležitějším je pochopitelně hospodářský růst, který vytváří nová pracovní místa. Nelze ale opomínat také státní politiku. Až do roku 2013 kopíroval vývoj českého trhu práce trajektorii Evropské unie. Dnes je ale míra nezaměstnanosti poloviční než v EU28. Došlo na aktivní politiku zaměstnanosti směřující k vyšší spolupráci úřadů práce se zaměstnavateli a na účinné využívání evropských fondů. Jan Karmazín upozorňuje, že mnoho míst bylo vytvořeno jako společensky účelná pracovní místa a veřejně prospěšné práce financované z evropských fondů.
Propočty ukazují také na pozitivní vliv současného demografického rozložení. Zjednodušeně lze říct, že nyní jsou v České republice silné ročníky ve věku, pro který je vysoká ekonomická aktivita typická. V problematickém životním období (na počátku kariéry) jsou slabé ročníky 90. let. Pokud by hypoteticky byly ročníky stejně početné, byla by podle propočtu ČSÚ míra nezaměstnanosti o 0,3 % vyšší. Je nutné si uvědomit, že tento efekt v příštích letech vyprchá a v roce 2020 se již překlopí do negativa.
Je nutné učit se pečovat o zaměstnance
Mezi uchazeči o zaměstnání zůstává skupina obtížně zaměstnatelných osob, které na nabízená volná místa nedosahují; ti mohou v nezaměstnanosti zůstávat i roky. Podíl dlouhodobě nezaměstnaných se proto blíží jedné polovině. Podle názoru Štefana Duháně z Ministerstva práce a sociálních věcí ČR je problém hlavně v nízké úrovni mezd v méně kvalifikovaných profesích, kdy příjem z práce je srovnatelný s životem na dávkách. Ministerstvo proto tlačí na zvyšování minimální mzdy, aby se pracovní činnost více vyplácela.
Údaje podnikové statistiky ČSÚ ke mzdám za 3. čtvrtletí 2015 ukazují, že tento cíl se již začíná pomalu naplňovat. Průměrná mzda nominálně vzrostla o 3,8 %, čímž se začala prolamovat střídmost typická pro dosavadní vývoj. Leaderem zvyšování tentokrát už nebyl státní sektor, ale podnikatelská sféra řízená tržními silami. Je to nejspíše právě nedostatek kvalifikovaných pracovních sil, který nutí firmy k ostřejší konkurenci na trhu práce, k přetahování zaměstnanců a tedy nabídce vyšších mezd.
Stát zvyšováním platových tarifů jistým způsobem nastartoval konkurenci. Zaměstnanci se přestávají bát, že přijdou o místo, a více hledají lepší uplatnění na trhu práce. Nejde vždy jen o výplatu, ale také o kvalitu práce, o možnost osobnostního růstu a další mimopracovní benefity, kam patří i příjemné pracovní prostředí. S nadsázkou lze říct, že pro firmy nastává éra personální politiky.
Ekonomika vytváří místa, na která „nejsou lidi“
Principem trhu práce je propojování pracovní síly s volnými místy. V tomto směru je však v České republice zřetelný problém – existují zde statisíce registrovaných uchazečů o zaměstnání na jedné straně a asi sto tisíc volných míst na druhé straně. Avšak tato nabídka se s poptávkou ne vždy propojuje. Důvodem může být odlišná lokalizace. Lidé bydlí jinde, než jsou podniky, které právě hledají zaměstnance. Anebo se může jednat o nesoulad v požadovaných kvalifikacích. První problém má řešení ve vyšší mobilitě za prací, dojížďkou a stěhováním, a také cílenějším směrováním investorů do regionů s vyšší nezaměstnaností. Druhý problém se dá řešit rekvalifikacemi a celoživotním vzděláváním.
Jak rostou mzdy a kupní síla
Pro reálnou kupní sílu výdělků je důležité, že index spotřebitelských cen (inflace) zůstává při zemi. Ve 3. čtvrtletí 2015 byl růst cen na relativně nízké úrovni 0,4 %. To vedlo k výraznému reálnému zvýšení kupní síly o 3,4 %. Takto pěkné výsledky nezažila Česká republika od počátku krize v roce 2009.
Hlavním tahounem české ekonomiky zůstává zpracovatelský průmysl, který zaměstnává 1 101,5 tis. zaměstnanců. Ve 3. čtvrtletí 2015 zde vzrostla průměrná mzda o 3,7 %. V obchodě, kde je takřka půl milionu zaměstnanců, vzrostla průměrná mzda o 3,6 %. Z odvětví s dominancí státu byl nejvyšší meziroční nárůst platů ve zdravotní a sociální péči (5,6 %), ve veřejné správě byl růst skromnější (o 4,1 %). Nejnižší nárůst (o 1,6 %) byl v odvětví vzdělávání.
V podnikatelské sféře nalezneme další známku oživování ve zvyšování placené přesčasové práce. Ta se ve 3. čtvrtletí 2015 projevila takřka ve všech oborech s výjimkou zemědělství, nejvíce v obchodě a dále ve stavebnictví. Tam také nejvíce vzrostl podíl mimořádných odměn. Prostřednictvím přesčasů se snaží zaměstnavatelé nahradit chybějící pracovní sílu.