Staré přísloví „Řekni mi, co čteš, a já ti řeknu, jaký jsi“ je dnes nahrazeno „Já (Internet) přesně vím, co tady děláš a tomu, kdo se mně umí zeptat, tomu řeknu, jaký jsi.“
Sám Geilenkirchen v této souvislosti pokládá publiku řadu otázek, které budou zodpovězeny až v budoucnu:
Angl. augmented reality. Jde o označení používané pro reálný obraz světa doplněný počítačem vytvořenými objekty. Jinak řečeno jde o zobrazení reality a následné přidání digitálních prvků (třeba informací o daném objektu).
V této souvislosti se Geilenkirchen zabývá zejména otázkou, kde a jak budeme pracovat, až budeme mít k dispozici rozšířenou realitu. Holografické porady bude možné svolat a uskutečnit kdekoliv, stejně tak operativně přizvat i velmi vzdálené účastníky. To zcela změní kontext uvažování o týmové práci a využívání expertů. Holografická technika umožní realizovat velmi rychle a bez dopravních nákladů individuální i skupinové výběrové pohovory nebo Assessment Centres. Kdykoliv s kýmkoliv (bez ohledu na vzdálenost), a tak co nejdříve získat informace pro kvalitní rozhodování. Komu bude patřit ušetřený čas?
Rozšířená realita v učení a tréninku bude umožňovat bezpečný pohyb a získání praktických dovedností v pracovních prostředích, kde je vysoké riziko vzniku škod, úrazu nebo poškození zdraví.
Je otázkou, jaká bude role lidských emocí ve světě počítačem generovaných a vizualizovaných informací, kdy počítače budou doplňovat to, co jsme jako lidé v reálném čase schopni vidět, o množství dalších informací. Informací, které zatím zůstávají našemu poznání nedostupné. Podle jakého klíče budou počítače doplňující zobrazované informace vybírat? Jak je budou interpretovat? Jak ošetříme etiku počítačových doporučení?
Tzv. autonomní vozidla jsou motorová vozidla, která ke svému provozu nepotřebují řidiče a orientují se zcela za pomoci počítačových systémů, které detekují okolí vozidla a určují jeho trasu.
Už v předchozím tématu naléhavě vystupuje otázka, jestli i nadále chození do práce nezbytně nutná pro týmovou práci. Otázka pracovních jízd na jednání, k zákazníkům, k servisním zásahům nabyde jiný rozměr s masivním nástupem autonomních vozidel. Inteligentní řízení dopravy a sdílení vozidel zabrání zácpám, takže ubyde stres a pozdní příchody.
Místo soustředění se na řízení vozidla, bude možné celou pracovní dobu plně využívat pro práci. To by mělo přinést radikální zvýšení produktivity práce především u profesí, které dnes značnou část pracovního času řídí vozidlo (obchodní zástupci, opraváři, servisní technici…)
S tím souvisejí otázky: Komu bude patřit ušetřený čas? Jakou prací lidé vyplní čas přesunu v mobilní kanceláři? Změní se nějak význam služebního automobilu coby statusového znaku? A jak budou firmy přistupovat k vlastnění a provozování firemních vozidel?
Jde o technologie založené na využívání poznatků z biologie, využívá se v zemědělství, potravinářství a medicíně.
To, že biotechnologie přispívají k prodlužování lidského života, je dlouho známým faktem. Je ale pravděpodobné, že díky exponenciálnímu růstu objevů a patentů v této oblasti, se budeme dožívat mnohem vyššího věku, než jsme si kdy pomysleli. Znamená to také, že budeme aktivně pracovat déle, než jsme plánovali?
Před závažné etické pracovní problémy nás staví rychlost a cenová dostupnost genetické diagnostiky a genové manipulace. Geilenkirchen jako příklad uvádí stránky firmy www.23andme.com. Asi i vás překvapí, co všechno se o sobě můžete rychle dozvědět na základě rozboru DNA ze slin za pouhých 149 USD.
Proč mluvit o analýze DNA v souvislosti se zaměstnáním? V ukázkové výstupní právě je totiž obsažena také celá řada dat, která by určitě zajímala každého ekonomicky uvažujícího zaměstnavatele. Například informace, které s vysokou pravděpodobností predikují zdravotní problémy, které v určitém věku přijdou. To nepochybně výrazně ovlivní rozhodování o přijetí nebo nepřijetí do pracovního poměru.
Zároveň je zřejmé, že rozvoj poznání v genetice přinese přesnější informace o tom, které kombinace genů znamenají specifické předpoklady úspěchu v určitých profesích. Logicky pak dostanou přednostu uchazeči, kteří takovou kombinací disponují.
Za hranicemi dnešního uvažování je představa, že rozvoj schopností zaměstnanců bude postaven na genových manipulacích CRISPR (Cluster Regularly Interspaced Short Palindromic Repeats), nikoli čistě na učení a rozvoji dovedností.
Otázky: Kdy firmy prolomí tabu a začnou využívat genetické informace při rozhodování o výběru, cíleném rozvoji nebo propouštění zaměstnanců? Kdo tomu stanoví etické hranice?
Tato vizionářská přednáška ze sekce „Vliv technologií a transformace HR“ inspirujícím způsoben otevřela jednání konference.
Dalšími tematickými okruhy, o kterých se diskutovalo na 4. výroční konferenci HR Minds forum 2016, byly:
Společným tématem konference byla angažovanost zaměstnanců (engagement). Naprostá většina přednášek poskytla cenné konkrétní informace, protože stavěla na sdílení osobních zkušeností prezentujících. Ti otevřeně prezentovali, jak mají nově nastaveny firemní systémy tak, aby lépe podporovaly motivaci zaměstnanců. Na konkrétních kazuistikách vysvětlovali, s jakými obtížemi se museli vyrovnávat při prosazování mnohdy i nepopulárních změn.
Klíčová slova, která konferenci zaznívala nejčastěji: Employees engagement, Leadership, Pre-employment screening, Talent management, Gamification, Change management, Succession planning, Thrust, Motivation, Company values, Cultural change.
Naše společnost Image Lab na konferenci vystupovala jako strategický partner. Profesionálům jsme představili novinky z naší dílny. Ze světové HR konference odjíždíme s vědomím, že úroveň HR managementu v České republice drží krok se světovým děním. Z konzultantské práce s našimi klienty vím, že obdobné výzvy u nás řešíme podobným způsobem, používáme podobné postupy a máme k dispozici všechny dnes ve světě využívané nástroje.