Kvalita australského školství je nadprůměrná. A platí to i pro tamní jazykové školy. Kromě malých, rodinných jazykovek tu můžete navštěvovat respektované mezinárodní instituce s dlouholetým know-how. K takovým patří i jedna ze dvou sydneyských poboček jazykové školy Kaplan, kam Soňa chodila.
„Ve třídě nás bylo okolo 13 žáků. Různých národností i různého věku. A učení probíhalo ve formě škola hrou. Měli jsme sice učebnice, ale učitelé nám dost často vysvětlovali věci z každodenního života. To samé chtěli po nás. Byl to skvělý způsob, jak se naučit nová slovíčka a zároveň se dozvědět, jak to funguje třeba ve Venezuele, Mexiku, Koreji či Japonsku.“
Soňa nejdříve začala s kurzem General English, tedy kurzem obecné angličtiny, který rozvíjí všechny aspekty jazyka a odbourává strach z komunikace v cizím jazyce. Po třech měsících obecné angličtiny přestoupila na specializovaný kurz připravující k mezinárodní zkoušce FCE, který byl náročnější. A to nejen časově. „Byl to docela šok a já jsem se musela každý den připravovat na výuku, abych dohnala, co se dá, a neztrácela. Ohromně mě to ale bavilo a nakoplo skutečně makat. Zpětně to hodnotím jako nejefektivnější cestu, díky které jsem se posunula dál,“ popisuje Soňa svojí zkušenost s kurzy a školou.
Austrálie je otevřenou multikulturní zemí, která proslula pohodovou atmosférou a přátelskostí místních „Aussie people“. A potvrzují to i slova Soni Kacerovské: „Nic tu není problém, každý se vám snaží poradit. Místní jsou navíc neuvěřitelně přátelští,“ popisuje zkušenosti ze života v Austrálii. „Milují surfování a grilování, barbecue, v místním slangu „barbie“ na pláži. O víkendu jsou všechny pláže v Sydney plné, hraje na nich hudba, tancuje se…“
Spoustu zábavy zažila Soňa i díky sdílenému ubytování s jinými zahraničními studenty, což je vedle bydlení v hostitelských rodinách nejpopulárnější způsob ubytování. „Navzájem jsme si vyprávěli, jak to u nás doma chodí. Občas jsme si i vařili tradiční jídla. Navzdory občasným hádkám to bylo super,“ vzpomíná Soňa.
Soňa v Austrálii strávila 9 měsíců, 7 z nich studovala a pracovala, v dalších 2 cestovala. Stejně jako většina studentů, kteří do Austrálie vyrazí, při studiu pracují a za ušetřené peníze pak mohou cestovat. „Začala jsem Tasmánií, pak vyrazila k Uluru, do Darwinu, do národního parku Kakadu, k Velkému bariérovému útesu,“ popisuje jen některá místa z cesty, která ale ještě neskončila.
S pomocí agentury se jí totiž podařilo získat pracovní víza na Nový Zéland. A tady momentálně žije a nemůže se rozhodnout, kde se jí líbí víc, zda v Austrálii nebo na Zélandu. Přiznává ale, že do Austrálie se určitě jednou vrátí.