Naopak ve většině členských zemí Evropské unie se během posledních několika let pracovní doba zkrátila. Průměrně nejméně hodin v práci stráví Nizozemci (113 hodin za měsíc), Francouzi (120 hodin) a Dánové (123 hodin). Ve více než dvou třetinách členských zemí pracují občané průměrně méně než 40 hodin týdně. Ve Francii je zákonem stanovená týdenní pracovní doba dokonce 35 hodin. Nejvíce času v práci tráví naopak Východoevropané. Delší pracovní doba je jednou z konkurenčních výhod těchto zemí. Avšak produktivita je výrazně podprůměrná a například v porovnání s Norskem je zhruba třetinová až čtvrtinová.
Zajímavá je situace v Nizozemsku, kde více než 40 procent občanů pracuje na zkrácené úvazky, ženy dokonce z téměř 80 procent. Zaměstnanci na zkrácený úvazek sice pracují denně pouze asi čtyři hodiny, ale zato jsou velmi efektivní a rychlí. Produktivita práce je tak u zaměstnance s částečným pracovním poměrem mnohem vyšší než u zaměstnance na plný úvazek. Zkrácené úvazky navíc umožňují podnikatelům vyšší flexibilitu v přijímání zakázek a současně mohou lépe optimalizovat počet zaměstnanců, čímž si snižují mzdové náklady.
Průměrný meziroční nárůst produktivity práce v České republice je vyšší než v mnoha členských zemích OECD - od roku 2000 do roku 2004 se výkonnost zaměstnanců zvýšila o 13,1 procenta. Jde však o relativní výhodu, která nedokáže vyrovnat nižší ekonomickou úroveň.
Produktivita práce v českých firmách se dá srovnat s ostatními středoevropskými zeměmi - Maďarskem a Polskem. Nejvyšší produktivitu práce v Česku vykazují společnosti pod zahraniční kontrolou.
V poslední době mají mnohé velké západoevropské firmy problémy s konkurencí, takže se očekává mírné zvyšování pracovní doby. Ve Francii a Německu již několik firem pohrozilo stěhováním do jiného státu, jestliže zaměstnanci nebudou pracovat za stejnou mzdu každý týden o něco déle.
-ds-
Article source Business Info - Czech website focused on business and export