První úroveň je úroveň osobní – zodpovědnost jednotlivce. Zaměřuje se na aktivity koučovaného, jeho zkušenosti, proces učení, konzistentnost.
Kam ses posunul od minule? Co ses naučil z té zkušenosti? Všímám si, že to, co teď říkáš, je v rozporu s tím, jak jsi jednal minule. Co se děje?
Druhá úroveň je úroveň kontraktu a kouče – zodpovědnost ohledně toho, co jsme domluvili v koučovacím kontraktu a jak budujeme vztah kouč - koučovaný.
Všímám si, že skáčeme z jedné věci na druhou a začínám být zmatený, jaké jsou tvoje priority pro naše koučování. To mne vrací k očekáváním, která vyjádřila tvoje nadřízená při domlouvání spolupráce. Myslím, že bychom se měli zastavit a zkusit si představit, co by řekla na naši předchozí konverzaci.
Abychom se mohli pohybovat na této úrovni, potřebujeme mít dobře nastavený koučovací kontrakt. To nám umožňuje sledovat nejen to, jak plníme dohody mezi sebou, ale i směrem k dalším lidem, kteří se podíleli na domlouvání kontraktu.
Třetí úroveň je úroveň organizace – zodpovědnost k zainteresovaným osobám a nepsaným standardům profese. Vycházíme z toho, že koučovaný má ze své role v organizaci konkrétní zodpovědnost k zákazníkům, dodavatelům, zaměstnancům, majitelům a také veřejnosti.
Sledujeme win/win pro všechny zainteresované, spíše než jednostranný výsledek pro koučovaného, který by měl negativní dopad na jiném místě organizace. Zaměřujeme se na širší potenciál celé organizace. Na této úrovni je pro kouče důležité mít zkušenosti z firemního prostředí, aby si dokázal představit, jak může situace vypadat z pohledu ostatních zainteresovaných a jaká je best practice.
Podle mé zkušenosti z podobných firem, standardní postup by byl informovat členy tvého týmu o nadcházejících změnách. Jaký máš důvod to neudělat?
Všiml jsem si, že jedna z vašich firemních hodnot je upřímnost. Jak by ti tato hodnota mohla pomoci v této situaci?
Zkušený kouč umí pracovat na všech třech úrovních zodpovědnosti, plynule přechází z jedné na druhou. K tomu si ještě přidejme naši známou matrix podpory a výzvy. Kouč může vést k zodpovědnosti ve všech čtyřech kvadrantech matrix.
Pro přiblížení se podívejme na následující příklad. Vezměme si situaci, kdy váš koučovaný, CEO, neudělal, to k čemu se zavázal na minulém sezení. S tím, že byl velmi zaneprázdněný kvůli důležitějším věcem. Pojďme se podívat na možné intervence ze strany kouče v jednotlivých kvadrantech.
Nízká míra podpory a nízká míra výzvy – „apatie“
Nízká míra podpory a vysoká míra výzvy – „stres“
Vysoká míra podpory a nízká míra výzvy – „pohodlný klub“
Vysoká míra podpory a vysoká míra výzvy – „optimální výkon“
Od kouče, používajícího FACTS model, budeme očekávat, že se bude co nejvíce pohybovat v kvadrantu „optimální výkon“. Samozřejmě podle situace pracuje i s ostatními kvadranty. Podle čeho se rozhoduje, jaký kvadrant zvolí:
A doporučení od Johna a Iana, jste-li na pochybách, volte cestu, která se zdá nejtěžší.
A jako obvykle cvičení pro vás na závěr – vzpomeňte si na svá koučování. Na jaké úrovni zodpovědnosti se se svými klienty obvykle pohybujete? Na čem to záleží? Kdy by bylo užitečné posunout se výše?
Příště se budeme věnovat odvážným cílům (COURAGEOUS GOALS). Naše dobře známé racionální modely pro stanovování cílů si rozšíříme o způsob, který více zapojuje pravou hemisféru a přináší více odvahy, nadšení, inspirace a transformace.