Zaměstnanost v sekundárním sektoru se zvýšila o 42,9 tisíce především díky velkému nárůstu pracujících ve zpracovatelském průmyslu (o 38,6 tisíce).
Výrazně vzrostl počet pracujících v terciárním sektoru služeb (o 63,6 tisíce). Meziročně se zaměstnanost zvýšila v řadě odvětvových sekcí, nejvíce v profesních, vědeckých a technických činnostech a dopravě a skladování.
Zaměstnanost vzrostla i ve vzdělávání, v odvětví informační a komunikační činnosti, ve zdravotní a sociální péči, v odvětví kulturní, zábavní a rekreační činnosti a ve veřejné správě a obraně.
Na druhé straně se snížil počet pracujících v sekci ubytování, stravování a pohostinství a také v obchodu.
V primárním sektoru zemědělství a lesnictví se počet pracujících významněji nezměnil (přírůstek 4,3 tisíce).
Zvýšil se především počet pracujících s dosaženým terciárním vzděláním (o 5,1 %), počet pracujících v nejčetnějších skupinách středoškoláků bez maturity i s maturitou rostl pomaleji (pouze o 0,8 %).
Podrobnější údaje o změnách ve vzdělanostní skladbě pracujících v jednotlivých krajích ČR uvádí Čtvrtletní analýza VŠPS na aktuální téma - 4. čtvrtletí 2016.
Míra zaměstnanosti (podíl počtu pracujících osob ve skupině 15-64letých) dosáhla 72,9 % a ve srovnání se 4. čtvrtletím roku 2015 vzrostla o 2,1 procentního bodu. Dosahuje tak nejvyšší úrovně v historii samostatné České republiky.
Míra zaměstnanosti mužů se zvýšila o 1,4 procentního bodu na 80,0 %. Dobré podmínky na trhu práce se projevily v rychlejším růstu míry zaměstnanosti žen (o 2,8 % na 65,6 %).
V současné době tak činí podíl žen na celkové zaměstnanosti již 44,2 %, což je nejvyšší údaj za celé období od roku 1993.
Průměrný počet nezaměstnaných osob v Česku podle metodiky Mezinárodní organizace práce (ILO)1, očištěný od sezónních vlivů, se proti 3. čtvrtletí roku 2016 snížil o 18,8 tisíce.
Meziročně se celkový počet nezaměstnaných snížil o 44,4 tisíce osob a dosáhl 192,5 tisíce.
Snížil se jak počet nezaměstnaných žen (o 27,3 tisíce na 101,9 tisíce), tak počet nezaměstnaných mužů (o 17,1 tisíce na 90,7 tisíce).
Pozitivní vývoj je důsledkem velkého poklesu počtu nezaměstnaných jeden rok a déle o 40,1 tisíce na 74,8 tisíce osob.
Obecná míra nezaměstnanosti podle definice ILO ve věkové skupině 15-64letých (podíl nezaměstnaných k pracovní síle, tj. součtu zaměstnaných a nezaměstnaných) klesla ve 4. čtvrtletí 2016 na 3,6 % a proti 4. čtvrtletí 2015 se snížila o 0,9 %.
Míra nezaměstnanosti se meziročně snížila na všech úrovních vzdělání. Nízkou míru nezaměstnanosti mají trvale vysokoškoláci (1,8 %) a středoškoláci s maturitou (2,3 %).
Meziročně klesla i míra nezaměstnanosti v početné skupině osob se středním vzděláním bez maturity včetně vyučených (o 0,7 % na 3,9 %).
Přes velké snížení (meziročně o 4,1 %) zůstává míra nezaměstnanosti ve skupině osob se základním vzděláním stále vysoká (18,7 %).
V rámci výběrového šetření ČSÚ jsou zjišťovány údaje i za osoby, které nepracují, aktivně práci nehledají, a nesplňují tak podmínky ILO pro nezaměstnané, ale přitom uvádějí, že by chtěly pracovat.
Ve 4. čtvrtletí roku 2016 činil jejich počet 127,1 tisíce, tj. o 3,3 tisíce méně než ve stejném období roku 2015.
Většina osob, které by chtěly pracovat, však nemůže ihned nastoupit do případného zaměstnání. Nejpozději do 14 dnů je schopno nastoupit jen 49,3 tisíce osob.
____________________
1) Za nezaměstnané jsou podle definice ILO považovány osoby, které v referenčním období neměly žádné zaměstnání, neodpracovaly ani jednu hodinu za mzdu nebo odměnu a aktivně hledaly práci, do které by byly schopny nastoupit nejpozději do dvou týdnů. Tato metodika je jednotná pro všechny členské země EU a poskytuje mezinárodně srovnatelné údaje. Je třeba respektovat skutečnost, že definice nezaměstnaných podle ILO se liší od definice uchazečů o zaměstnání registrovaných na úřadech práce MPSV.
Article source Czech Statistical Office - main organization which collects, analyzes and disseminates statistical information in the Czech Republic