Jak udržet pozornost při práci ve skupině?

Sejde se dinosaurus, opice a člověk...

Schéma vychází z evoluční teorie, podle které se život na Zemi postupně vyvíjel do různých forem. Měli jsme tu éru dinosaurů (tedy plazů). Po nich přišli savci (nás budou zajímat opice). A nakonec i my sami – lidé rozumní. Pro nalezení důkazů tohoto vývoje nemusíte chodit nijak daleko. Nachází se totiž v mozku každého z nás.

Zjednodušeně lze říci, že v naší hlavě sídlí nejen rozum, ale také vývojově starší části – mozek plazí a mozek opičí. Právě tyto tři kategorie, které budeme označovat jako „trojmozek“, nám pomohou při práci se skupinou.¹

Ještěrka – přežít, spát a jíst

Do první skupiny faktorů ovlivňujících pozornost patří vše, co se týká našeho tělesného komfortu. Hlad, žízeň, pocit fyzického bezpečí, velikost a uspořádání prostoru, dostatek světla a vzduchu, přiměřená teplota nebo míra únavy a ospalosti.

Část těchto faktorů můžeme ovlivnit již při přípravě před samotným začátkem skupinového setkání – zajistit občerstvení, uspořádat sezení v místnosti, vyvětrat. Během akce nám pomůže střídání různých druhů aktivit. Jednání by nemělo mít po celou dobu formu celoskupinové diskuze. Pokud ani to nepomáhá zvýšit pozornost účastníků, pak doporučuji častěji zařazovat krátké přestávky.

Opice – tlupa a její pravidla

Opice, jak známo, žijí převážně v tlupách. Proto také faktory v této skupině mají sociální povahu. Jedince ve skupině typicky napadají následující otázky:

• Koho tady znám? Chybí tady někdo? Patřím sem vůbec?
• Jaké je moje postavení? Jsem spíš šéf nebo outsider?
• Táhneme za jeden provaz nebo tu máme frakce, které spolu soupeří?
• Jaká nepsaná pravidla zde platí? Jsou férová?

Pokud se nedozví odpovědi, tak mu budou otázky stále vrtat hlavou. A jeho pozornost bude omezená. Proto je dobré účastníky obeznámit s tím, kdo a proč na akci přišel, případně jim umožnit seznámit se mezi sebou. Dále objasnit jakou má kdo roli nebo mandát, podle jakých pravidel budeme fungovat a jaké mechanismy použijeme pro rozhodování. A důsledně komentovat jakoukoliv změnu (například, když do skupiny přijde někdo nový nebo se role účastníků změní).

Rozum – dává to smysl?

Lidský rozum zvládá řadu báječných věcí, které se ovšem stávají dalšími faktory ovlivňujícími pozornost. Zvládáme abstrakci – umíme si představit něco, co jsme nikdy neviděli, například cíl setkání. Ten potřebují účastníci znát od začátku, stejně jako rozumět tomu, jak s cílem souvisí jejich přítomnost a struktura procesu.

Dokážeme vnímat čas z hlediska minulosti, přítomnosti a budoucnosti. Proto je potřeba účastníkům zvědomovat, jaké části programu máme vyřešené a co je ještě před námi, aby se v procesu orientovali. Umíme používat řeč a logické myšlení. Proto naši pozornost zaujme cokoliv, čemu nerozumíme nebo co nám nedává smysl. Řešením je doptávání se na souvislosti a průběžné zapisování (nebo grafické zachycení) myšlenek účastníků pomocí flipchartu.

Tahák pro přípravu i řešení potíží

Schéma trojmozku využijete především ve dvou situacích – při přípravě a při řešení problémů. V prvním případě vám poslouží jako jednoduchý návod, abyste nezapomněli na žádný z důležitých bodů. Funguje tedy jako prevence ztráty pozornosti a vzniku konfliktů nebo nepříjemných situací.

Pokud nastane druhá situace, tedy vzniknou problémy, pak schéma použijte následujícím způsobem. Procházejte jednotlivé části trojmozku a hledejte, odkud problém pramení. Aby se vám schéma lépe pamatovalo a rychleji vybavilo, nabídnu vám na závěr mnemotechnickou pomůcku: Když chcete udržet pozornost skupiny, pak musíte nakrmit ještěrku, pohladit opici a informovat rozum.