Golden Age Index poradenské společnosti PwC měří, jak umí země využívat ekonomický potenciál starších pracovníků. Island se i letos umístil na prvním místě tabulky, následován Novým Zélandem a Izraelem. V žebříčku se nejvíce posunul právě Izrael spolu s Koreou a Japonskem, zatímco Lucembursko a Turecko spadly na poslední příčky. Česká republika zůstává na stabilním 20. místě.
Index vychází z váženého průměru indikátorů, včetně míry zaměstnanosti, příjmů a účasti na školeních/trénincích, které odrážejí dopad trhu práce na pracovníky ve věku nad 55 let ve 34 zemích OECD.
Potenciální růst HDP se výrazně liší v jednotlivých zemích – od Koreji (2 %) po Řecko (23 %). Nadále platí, že z dlouhodobého pohledu by také Belgie, Řecko nebo Slovinsko mohly posílit růst HDP o zhruba 13–15 %. Největší absolutní růstový potenciál mají, vzhledem ke své velikosti, USA – zhruba 0,5 milionu dolarů (okolo 3 % HDP).
Vedou severské státy
Severské země se v žebříčku umístily opět vysoko. Vedoucí pozici zaujal Island, čtvrté se umístilo Švédsko a osmou příčku obsadilo Norsko. Dánsko si letos polepšilo o jedno místo a v žebříčku zaujímá jedenáctou pozici. Naopak minulý rok čtrnácté Finsko se posunulo o příčku níž. Spolu se svými sousedy se ale stále pohybuje v první polovině tabulky.
Nejvýraznější zlepšení od roku 2003 prokázaly Mexiko, Německo a Izrael, a to zvýšením míry zaměstnanosti starších pracovníků, zejména ve věkové kategorii 65–69 let. Naopak nejvíce klesly Řecko a Turecko, částečně i kvůli klesající míře zaměstnanosti starších pracovníků.
Česká republika se zlepšuje
Česká republika si od roku 2003 polepšila a je před Anglií, Francií či Irskem. Je tak jedenáctou evropskou zemí OECD s nejvyšším indexem. Slovensko zaostává za Českem o 8 míst, přestože si od roku 2003 polepšilo o pět příček.
Míra nezaměstnanosti pracovníků ve skupině 50–64 let je v Česku zhruba 25 %. Standardní doba odchodu do důchodu je dnes 65 let. Ze situace na trhu práce, ale i demografického vývoje nejen v ČR je již jasné, že se věk odchodu do důchodu bude ještě dále posouvat. A s tím souvisí i nutnost změny přístupu nejen firem, ale i státu, k této skupině zaměstnanců i k celé problematice věkové diverzity a stárnutí populace.
Bude třeba větší spolupráce na úrovni státu, firem a školství. Firmy by se měly zaměřit na cílenou segmentaci svých pracovníků a jejich potřeb a tomu přizpůsobit systém vzdělávání a rozvoje, ale i odměňování a skladbu benefitů.
„Trh ukazuje, že změny jsou nutné i v oblasti forem zaměstnávání, například nabídnout možnost zkráceného pracovního úvazku s určitou jistotou pracovního místa, vzdělávání v oblasti práce s informačními technologiemi a umožnit starším generacím je aktivně využívat. Dále poskytnout možnost ergonomické úpravy pracovního prostředí nebo specializované zdravotní programy. Dotčených oblastí je mnoho a z dlouhodobého pohledu se takové investice vyplatí.“ říká Andrea Linhartová Palánová, odbornice na řízení lidských zdrojů z PwC ČR.
Země G7 zaznamenaly od roku 2003 postupný nárůst absolutních indexů, přičemž Německo se v rámci skupiny zvýšilo nejvíce. Nejvýše se pak umístilo Japonsko, které tak porazilo doposud vévodící USA, přestože si letos Spojené státy polepšily o celých pět míst.
Dopad na veřejnou politiku a byznys
Studie PwC analyzuje také to, co mají země, které se umístily v čele žebříčku, společné a navrhuje tři klíčová témata pro trh práce, na které by se vlády jednotlivých států měly zaměřit:
- Podpora pozdějšího odchodu do důchodu – a to podporou důchodové reformy nebo vytvořením finančních pobídek pro pracovníky, aby zůstali ekonomicky aktivní i po dosažení oficiálního důchodového věku.
- Zlepšení zaměstnatelnosti – zákonodárci by se měli zaměřit na podporu celoživotního vzdělávání a odborné přípravy, které pomáhají zkvalitnit dovednosti starších pracovníků a potenciálně zvýšit jejich zaměstnatelnost.
- Zmírnění překážek pro starší pracovníky – veřejně političtí činitelé by měli klást důraz na zpřísnění regulace diskriminace na pracovním trhu vůči starším pracovníkům. Současně by měli těmto pracovníkům umožnit flexibilní práci.
Řešením situace pro české podniky je aktivní využití a začlenění prvků age managementu do personální strategie. Již běžně se na pracovištích střetává více generací a k tomu se přidaly komplikace s nedostatkem pracovníků. Firmy proto musí vytvářet přirozeně pozitivní klima vůči starší generaci, odbourávat zažité předsudky a nebát se zacílit svůj nábor i na starší skupinu pracovníků.
Firmy, které již dnes aktivně začleňují a využívají programy pro pracovníky 55+, mohou v budoucnu počítat s jistou návratností této investice. Navíc inspirovat se mohou v severských zemích.
Metodologie
Golden Age Index PwC spojuje národní výkonnosti u těchto ukazatelů trhu práce (s relativní hodnotou v závorkách): Míra zaměstnanosti 55 až 64 let (40 %), míra zaměstnanosti 65–69 let (20 %), počet mužů a žen v zaměstnání ve věku 55–64 let (10 %), počet částečných úvazků u věkové kategorie 55–64 let (10 %), počet plných pracovních úvazků u věkové kategorie 55–64 let ve srovnání s kategorií 25 až 54 let (10 %), průměrný věk efektivního odchodu z práce (5 %), účast na školeních/vzdělávání 55–64 let ve srovnání s kategorií 25 až 54 let (5 %).
Tyto indikátory jsou normalizovány, váženy a sčítány tak, aby generovaly index skóre pro každou zemi. Index skóre je na stupnici od 0 do 100, s průměrnou OECD hodnotou 50 v prvním roce měření (2003). Nicméně průměrné hodnoty indexu za rok 2007, 2014, 2015 a 2016 mohou být vyšší než základní hodnota z roku 2003.
Všechny údaje jsou převzaty z OECD. Studie se kvůli dostupnosti dat zaměřuje především na věkovou skupinu 55–64 let. Nicméně do indexu zahrnuje také celkovou míru zaměstnanosti lidí ve věku 65–69 let. Při výpočtu potenciálního posílení HDP z vyšší míry zaměstnanosti starších pracovníků sledujeme také všechny pracovníky nad 55 let. Nejnovější údaje dostupné ze všech uváděných zemí jsou z roku 2015.
