Pokud mentor již na začátku předpokládá, že svým vlastním řešením odstraní problémy svého svěřence, je to špatně. Nejprve se musí podrobněji podívat na konkrétní situaci. Svého svěřence by měl především nechat mluvit a umožnit mu, aby on sám navrhl řešení dříve, než mu mentor začne radit.
Důležité je vědět, kam by vztah mentora a jeho svěřence měl vést. Neznamená to dogmaticky dodržovat předepsaný směr za každou cenu, konečný cíl by však měl být dostatečně jasný, stejně jako alespoň obecná představa o tom, jak tohoto cíle dosáhnout.
Někteří svěřenci mohou ke svým zkušenějším mentorům pociťovat tak velkou úctu, že se budou zdráhat obtěžovat je žádostmi o pomoc. Mentor by jim to měl ulehčit tím, že jej sám bude pravidelně kontaktovat - například každých pár měsíců by se měl zajímat o aktuální posun svěřence ke společnému cíli.
Mentor by v každém případě měl zmínit své zkušenosti, a klidně je podpořit i vtipnými historkami, neměl by však zajít tak daleko, že se bude mluvit jen o něm. Zaměřte se více na kladení otázek. Nezapomeňte také, že někteří vaši svěřenci mohou mít více než jednoho mentora, a tudíž nemusejí být ohromeni vaším vychloubáním.
Občas musíte být krutí, abyste ve výsledku byli laskaví. Svým svěřencům nepomůžete, když budete ignorovat jejich nedostatky. Poskytování zpětné vazby může být zvláště náročné, pokud se dotýká tématu rasy či pohlaví, nejlepší je proto stanovit si předem základní pravidla. Pokud však čas ukáže, že obě strany mají s mentorováním problémy, může být rozumné je ukončit.
Cílem celého procesu mentoringu je pomáhat mentorovaným rozvíjet se. Proto by vás mělo těšit, když uvidíte, že se tak děje - že dochází ke změnám. Pokud vztah mentora a jeho svěřence začne postupně připomínat vztah dvou vrstevníků, je to znamení, že jste jako mentor odvedli dobrou práci.
-kk-