Dovolená se bude přepočítávat na hodiny – revoluce?
Snad nejzásadnější změna, kterou má novela zákoníku práce přinést, je přepočet dovolené na hodiny. Tyto novelizační snahy se nejprve nesetkaly s přílišným pochopením (nadšením), nicméně je třeba si uvědomit, že smyslem je především spravedlivější čerpání dovolené.
Novela zákoníku práce má přinést naprosto zásadní změnu v tom, že dovolenou tedy budeme přepočítávat na hodiny. Výměra dovolené zůstane stále v týdnech (nejméně 4 týdny mzdová sféra, 5 týdnů u zaměstnavatelů uvedených v ust. § 109 odst. 3 zákoníku práce – ti, kteří odměňují platem, 8 týdnů – pedagogičtí pracovníci, akademičtí pracovníci vysokých škol). Rozsah dovolené však bude vycházet z týdenní (kratší) pracovní doby. Návrh novely předpokládá, že dovolená za kalendářní rok nebo její poměrná část se budou počítat takto:
Zaměstnanci, který za nepřetržitého trvání pracovního poměru k témuž zaměstnavateli konal u něho v příslušném kalendářním roce práci po dobu 52 týdnů v rozsahu stanovené týdenní pracovní doby připadající na toto období, přísluší dovolená za kalendářní rok v délce stanovené týdenní pracovní doby vynásobené výměrou dovolené, na kterou má zaměstnanec v příslušném kalendářním roce právo. Konal-li zaměstnanec za výše uvedených podmínek práci po kratší týdenní pracovní dobu, přísluší mu dovolená odpovídající této kratší týdenní pracovní době.
Příklad: Zaměstnanec, který je odměňován platem, má výměru dovolené 5 týdnů v kalendářním roce. Jeho pracovní doba činí 40 hodin/týden. Délka dovolené za kalendářní rok: 40 x 5 = 200 hodin dovolené.
Příklad: Zaměstnanec s kratší pracovní dobou 20 hodin týdně (bez ohledu na to, zda práci koná každý den po 4 hodinách či jen některé dny), výměra dovolené 4 týdny: 20 x 4 = 80 hodin dovolené.
Důležité je rovněž upozornit na to, že dovolená, na niž vzniklo právo v příslušném kalendářním roce, se zaokrouhluje na celé hodiny nahoru. Dovolená se samozřejmě primárně bude čerpat po směnách. Toto zmiňuji zcela záměrně, protože jsem již setkala s těmito dotazy:
-
Nebude možné, aby této nové právní úpravy zaměstnanec zneužíval a dovolenou si vybíral po hodinách?
Nebude. A to z toho důvodu, že dovolenou si zaměstnanec nebere, ale zaměstnavatel mu ji nařizuje/určuje. -
Nebude možné, aby této nové právní úpravy zneužíval zaměstnavatel a zaměstnanci nařizoval čerpání dovolené po hodinách?
Nebude. Koncepce čerpání dovolené v délce alespoň dvou týdnů má zůstat zachována. Navíc platí, že dovolená má být čerpána po směnách. Jak stanoví navrhované ust. § 218 odst. 6 zákoníku práce: Čerpání dovolené může zaměstnavatel zaměstnanci s jeho souhlasem výjimečně určit v rozsahu kratším, než činí délka směny, nejméně však v délce její jedné poloviny, nejde-li o zbývající část nevyčerpané dovolené, která je kratší než polovina směny.
Změny nás čekají rovněž u krácení dovolené (krátit bude možné pouze pro neomluvenou absenci), zrušena má být dovolená za odpracované dny, v určitých případech bude možné část dovolené převést do dalšího kalendářního roku
Zmírnění povinnosti vydat zápočtový list.
Podle stávající právní úpravy (ust. § 313 zákoníku práce) je při skončení pracovního poměru, dohody o provedení práce nebo dohody o pracovní činnosti zaměstnavatel povinen vydat zaměstnanci potvrzení o zaměstnání (tedy zápočtový list) a uvést v něm všechny zákonem vyžadované. Toto je nesmírně administrativně náročné zejména v situacích, kdy má zaměstnavatel mnoho zaměstnanců, kteří pro něj vykonávají práce na základě dohody o provedení práce a vydělají si méně než 10.000,- Kč měsíčně. Proto se také stávající právní úprava setkává často s negativními reakcemi ze strany zaměstnavatelů a v praxi tak mnohdy dochází k porušování zákona (ať už vědomě či nevědomě) a zápočtový list u takových „dohodářů“ není vydáván. Novela však přináší změnu právní úpravy tak, že nově má ust. § 313 znít takto:
Při skončení pracovního poměru nebo právního vztahu založeného dohodou o pracovní činnosti nebo dohodou o provedení práce, pokud dohoda o provedení práce založila účast na nemocenském pojištění podle jiného právního předpisu anebo pokud byl z odměny z této dohody prováděn výkon rozhodnutí nebo exekuce srážkami ze mzdy, je zaměstnavatel povinen vydat zaměstnanci potvrzení o zaměstnání (…)
Pokud zaměstnanec pracuje pro zaměstnavatele na základě dohody o provedení práce, pokud je odměna vyplácená na základě této dohody menší než 10.000 Kč měsíčně (včetně) a pokud z odměny z této dohody není prováděn výkon rozhodnutí nebo exekuce, nebude muset být takovému „dohodáři“ vydáván zápočtový list.
NEZAPOMEŇTE SE PŘIHLÁSIT K ODBĚRU ČASOPISU AD REM (K VĚCI) – čtvrtletníku pro personalisty a mzdové účetní: https://www.tsmkurzy.cz/casopis-ad-rem/
