Doktor Sean Drummond z amerického ministerstva obrany pracoval poslední čtyři roky na výzkumu vlivu nedostatku spánku na lidský mozek a rozhodování. Zajímal se také o to, jak dlouhá doba je potřeba k obnovení mozkových funkcí po spánkové deprivaci, aby pomohl lépe řídit armádní i civilní personál. Nedostatek spánku poškozuje podle jeho závěrů pozornost, paměť a také schopnost řídit vozidla. V podstatě má stejné účinky jako alkohol.
Výzkumný tým pracoval se čtyřiceti dobrovolníky s dobrými spánkovými návyky, kteří strávili šest dní v laboratorní podmínkách. Dva dny a dvě noci měli běžný režim nočního spánku. Pak zůstali vzhůru 64 hodin a nakonec mohli zase spát. V různých etapách výzkumu prováděli výzkumníci testy na paměť, učení a rozhodování. K monitorování mozkových reakcí používali magnetickou rezonanci.
„Mozek je systém, síť oblastí, které pracují společně na plnění úkolů,“ vysvětluje Drummond. Odhalil, že po 36 hodinách bez spánku dokáže lidské tělo fungovat bez omezení, protože si jednotlivé části mozku pomáhají. Oblasti, které při běžném režimu spánku nemusejí pracovat, se zapojily a dokázaly nedostatek spánku nahradit.
Po 60 hodinách bez spánku však již lidský mozek nedokáže správně fungovat. Ukázalo se také, že obnovení běžné úrovně činnosti mozku po 64 hodinách bez spánku není tak jednoduché. Několik nocí dobrého spánku nestačí. I když člověk nespí dvě noci, dvě další noci spánku mu nepomohou. „Odhalování zákonitostí nedostatečného spánku v armádních i civilních podmínkách je důležité proto, abychom pochopili, jak se v takových podmínkách chovat,“ uzavírá Drummond.
-kk-