V předchozím článku jsme se zabývali obecným představením znalostí a dovedností, které bychom měli rozvíjet. Popsali jsme si první skupinu rutinní manuální činnosti, nyní se podíváme také na rutinní činnosti, ale kognitivní.
Rutinní kognitivní činnosti
Opět se zde jedná opakované činnosti, které se dají relativně snadno naučit, protože se jedná o intelektuální aktivity, zpravidla rámcované souborem postupů, předpisů, legislativy. Např. účetnictví, některé typy auditu, normování aj. Zde je potřeba lidem dodávat aktuální informace, klidně i v písemné (on-line) formě. Ověření znalostí zde může proběhnout testem, pro zvládnutí znalostí je zde funkční e-learning.
Velmi efektivní je zde i klasický webinář, kde se lidé mohou ptát a propojovat si věci do souvislostí. Rutinní kognitivní činnosti však patří do oborů, které jsou ohroženy strojovým zpracováním dat, robotizací a umělou inteligencí. I pro udržení motivace lidí v tomto oboru je zde nutné postupně pracovat na přesunu rutinních znalostí do oblasti nerutinních dovedností – např. oblast komunikace se zákazníkem.
Ještě jednoduchý rámec pro pochopení rozdílu mezi znalostí a dovedností. Znalost představuje oblast mentálního porozumění dané věci. Tzn. člověk vybavený znalostí dobře ví, co s danou věcí udělat. Ale v mnoha situacích, které jsou nestandardní (nerutinních), pouhá znalost nestačí. Zde je potřeba dovednost, schopnost věc zpracovat, uchopit a správně udělat. To jsou dovednosti. Definice nám to potvrdí: Dovednost (angl. skill) je učením a praxí získaná dispozice ke správnému, kvalitnímu, rychlému a úspornému vykonávání určité činnosti vhodnou metodou. Jinými slovy jde o vlastnost živého objektu, která vyjadřuje jeho schopnosti. Proto schopnosti člověka potřebujeme rozvíjet pro široké spektrum nerutinních kognitivních i manuálních činností.
Začnu jedním tragickým příběhem, který ukazuje, jak pouhý rozvoj znalostí, přesvědčení, že e-learning je moderní věc a tím zajistí kvalitní rozvoj, má fatální následky.
Příběh zaškolení pilotů na Boeing 737 MAX 800
Výcvik pilotů je velmi náročnou záležitostí, která kombinuje všechny uvedené soubory rutinních i nerutinních činností a aktivit. Kromě obecných znalostí letectví každý výcvik znamená také zaškolení pro specifický typ letadla. Zde hraje hlavní roli zmiňovaný Boeing 737 MAX 800. Nový typ motorů, pozměněné letové vlastnosti proti jiným 737, jiný systém udržování stability letadla. Přesto se, z úsporných důvodů, rozhodli udělat zaškolení pouze znalostní – použití studia, e-learning s otestováním znalostí. E-Learning naučil (znalosti), E-Test ověřil – opět pouze znalosti a piloti byli tímto způsobem přeškoleni na nový typ letadla (i když pod starým známým názvem 737). A tímto rozhodnutím se rozběhl fatální řetězec končící pádem dvou letadel a smrtí stovek lidí.Proč? Protože pouhý rozvoj znalostí na zvládnutí obtížných (nerutinních kognitivních) situací nestačí.
Piloti neprošli zážitkovým výcvikem na simulátoru. „Neosahali“ si a nezkusili si řešení standardních i nestandardních situací. Protože především zážitkový trénink je to, co posiluje schopnosti. Proto ve chvíli, kdy došlo k poruše systému stability, piloti v omezeném čase (nízká letová výška po startu) i při nejlepší vůli piloti nedokázali a nemohli zvládnout. Neměli a nemohli mít zafixované vzorce chování, chápání souvislostí a následné reakce na situaci.
Jednou z výjimek by byli piloti trénovaní v České republice, protože CATC (Czech Aviation Training Center) zakoupil jako jeden z prvních na světě simulátor 737 MAX 800. Zejména v souvislosti s nákupem flotily těchto letadel společností SmartWings. Naši piloti by byli připraveni.
Jako experti na rozvoj lidí proto i do remote learningu zařazujeme zážitkové tréninky, interakci, zvládání složitých situací, tak aby došlo k vytvoření zážitkové zkušenosti, práci s emocemi a propojení do dovednosti a získání schopnosti zvládat komplexitu nerutinních situací. A práce s lidmi není nikdy rutinní.
Když zde tedy máme hovořit o rozvoji a zejména o rozvoji na dálku v oblasti nerutinních dovedností – ať manuálních, tak kognitivních – intelektuálně emočních, musíme především hovořit o tom, jak tyto schopnosti na osobní a týmové úrovni naučit, rozvíjet a posilovat.
Záměrně zde hovořím o schopnostech, protože to v sobě zahrnuje nejen vlastní dovednost, ale i vůli a motivaci. Tzn., že nejen ve chvíli „boje o život“, kdy je energie zmobilizována stresem, ale i v běžném životě firmy věci věnovat plné úsilí a pozornost - např. kvalitní práce s lidmi, té docílíme tím, že se jí budeme věnovat a skutečně to pak dělat. Protože mezi znalostí, dovedností a skutečnou akcí daného člověka je někdy velká propast.
V třetím článku z této série se budeme zabývat především tím, jak rozvinout (na dálku) oblast nerutinních činností.