Povinnost vydat zaměstnanci tzv. „výplatní pásku“ ukládá zaměstnavateli §142 odst.5 zákoníku práce, který říká:
„Při měsíčním vyúčtování mzdy nebo platu je zaměstnavatel povinen vydat zaměstnanci písemný doklad obsahující údaje o jednotlivých složkách mzdy nebo platu a o provedených srážkách. Na žádost zaměstnance předloží zaměstnavatel doklady, na jejichž základě mzdu nebo plat vypočetl.“
Povinnost vydat zaměstnanci při měsíčním vyúčtování písemný doklad („výplatní pásku“, „výplatní lístek“) slouží k posílení právní jistoty obou účastníků pracovně-právního vztahu, stejně jako povinnost zaměstnavatele předložit zaměstnanci na jeho žádost podklady, na jejichž základě mu byly mzda nebo plat vypočteny. Jedná se zejména o údaje z evidence pracovní doby, práce přesčas, noční práce a pracovní pohotovosti. Na základě předložených podkladů má zaměstnanec možnost kontroly správnosti částky, kterou mu zaměstnavatel zúčtoval, a současně důkazní prostředek pro případný spor se zaměstnavatelem.
Náležitosti výplatní pásky
Vzor výplatní pásky a jeho náležitosti nejsou zákonem definovány. Je standardní součástí mzdových systémů, které by měly garantovat jeho formální i věcnou správnost.
Na výplatní pásce je vhodné uvádět:
- identifikační údaje zaměstnance – jméno a příjmení, osobní číslo, pracoviště, druh PPV, zdravotní pojišťovnu,
- název zaměstnavatele,
- období (měsíc a rok), za které je mzda zúčtována,
- údaj o průměrném hodinovém výdělku,
- zůstatek dovolené,
- údaje o odpracované/neodpracované době (odpracováno, práce přesčas, v noci, v sobotu a v neděli, ve svátek, ve ztíženém pracovním prostředí, pracovní pohotovost, neodpracováno – dovolená, nemoc, překážky v práci na straně zaměstnance/zaměstnavatele),
- hrubá mzda (základní mzda příp. měsíční tarif, příplatky, odměny, doplatky do minimální/zaručené mzdy, prémie, náhrady, mimomzdová plnění),
- zákonné odvody (zdravotní pojištění, sociální pojištění, daň včetně uplatněných slev a daňového zvýhodnění),
- čistá mzda,
- informace o provedených srážkách ze mzdy (exekuce, insolvence, srážky na základě dohody),
- částka k převodu na účet (číslo účtu) příp. hotovostní výplatě.
Termín předání výplatní pásky
Přesný termín pro předání „výplatní pásky“ zaměstnanci zákoník práce neřeší. Vzhledem k tomu, že mzda nebo plat jsou splatné do konce kalendářního měsíce následujícího po vykonání práce (§ 141 odst. 1 ZP), měli by zaměstnanci obdržet výplatní pásku nejpozději k tomuto datu.
Způsob předání výplatní pásky
Vzhledem k tomu, že zákoník práce nestanoví, co se rozumí „písemnou formou“, je třeba subsidiárně uplatnit občanský zákoník. Podle něj je písemná forma zachována i při právním jednání učiněném elektronickými nebo jinými technickými prostředky umožňujícími zachycení jeho obsahu a určení jednající osoby (§ 562 odst. 1 obč. zák.). Pokud tedy zaměstnavatel předá zaměstnanci výplatní pásku prostřednictvím sítě nebo služby elektronických komunikací, jedná se o předání tohoto dokladu písemnou formou ve smyslu ustanovení § 142 odst. 5 zák. práce. V případě elektronické formy předání je třeba klást značný důraz na zabezpečení dat a ochranu osobních údajů.
V § 334 odst. 1 zák. práce je zavedena legislativní zkratka „písemnost“ pro písemnosti týkající se vzniku, změn a skončení pracovního poměru nebo dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr, odvolání z pracovního místa vedoucího zaměstnance a důležitých písemností týkajících se odměňování, jimiž jsou mzdový nebo platový výměr. Jestliže zák. práce stanoví v § 335 odst. 1, že prostřednictvím sítě nebo služby elektronických komunikací může zaměstnavatel písemnost doručit výlučně tehdy, jestliže zaměstnanec s tímto způsobem doručování vyslovil písemný souhlas a poskytl zaměstnavateli elektronickou adresu pro doručování, týká se to písemností uvedených v § 334 odst. 1, nikoliv dokladu o měsíčním vyúčtování mzdy nebo platu (výplatní pásky), který mezi nimi není uveden. Pro zaslání výplatní pásky e-mailem tedy předchozí písemný souhlas zaměstnance zákonem vyžadován není.
Kontrola inspektorátu práce
Kontrolu plnění povinnosti zaměstnavatele vydat zaměstnanci při zúčtování mzdy výplatní pásku provádí orgány inspekce práce. Nevydání výplatní pásky představuje správní delikt na úseku odměňování zaměstnanců, za který může být zaměstnavateli uložena pokuta až do výše 1 000 000 Kč.
Srážky ze mzdy a výplatní páska
Krajské soudy často požadují, aby zaměstnavatelé poskytovali insolvenčnímu správci v širokém rozsahu obecnou součinnost dle § 128 občanského soudního řádu. V konkrétních případech již bylo rozhodnuto usnesením soudu, že zaměstnavatel je povinen poskytnout insolvenčnímu správci „výplatní pásku“, která se vydává zaměstnanci v souladu s § 142 odst. 5 zákoníku práce při zúčtování mzdy. Takový postup je nutné respektovat.
K otázce součinnosti zaměstnavatelů soudním exekutorům bylo vydáno metodické stanovisko Ministerstva spravedlnosti ČR, neboť exekutorům exekuční řád možnost využít ustanovení o obecné součinnosti přímo nedává.
Platí-li obecně pro činnost soudního exekutora zásada přiměřenosti, na zpracování osobních údajů se podle GDPR i českých právních předpisů užívá kritérium nezbytnosti – tedy lze zpracovávat osobní údaje, které jsou pro splnění konkrétní povinnosti či úkolu nezbytné. V případě požadavku soudních exekutorů na předání kopií mzdových listů či výplatních pásek je Ministerstvo spravedlnosti toho názoru, že soudní exekutor je sice požadovat může, ale pouze v odůvodněných případech, nikoliv plošně. Tento postup je možné připustit pouze výjimečně. Je zásadní, aby soudní exekutor konkrétní požadavek vzhledem k nezbytnosti získání takového údaje vždy náležitě odůvodnil.
Článek byl připraven ve spolupráci se společností Solitea, poskytovatelem mzdového a personálního systému Solitea Vema.