Rozšiřování prvků a nástrojů umělé inteligence ve firmách a institucích napříč Českem má podle Barometru zaměstnanců slušnou šanci. Desetina zaměstnanců je využívá už nyní, dalších 22 % má k využívání AI otevřený vztah. Zhruba třetina je zatím neutrální, tedy AI přímo nevyhledává, ani se jí ale nebrání. 19 % je opatrných, přestože jim AI přijde zajímavá. Vyloženě záporně se k AI staví jen 8 % zaměstnanců. Dalším 9 % je to zcela jedno.
To je pro firmy i instituce v Česku dobrá zpráva. Využívání nových technologií, které čím dál tím častěji zahrnují i AI prvky, je nezbytné v mnoha procesech a oblastech fungování společností i organizací. Základním předpokladem fungování takových inovací je ovšem jejich přijetí právě samotnými zaměstnanci.
Koketování s AI
Zatímco nálada okolo AI je spíše dobrá, praxe tak růžová není. Zhruba polovina zaměstnanců nevidí ve svém současném působišti pro rozvoj umělé inteligence žádnou perspektivu, ať už z důvodu proveditelnosti nebo smysluplnosti. Naopak zatím pouze jednotky procent zaměstnanců s AI přímo pracují a potřebují její znalost.
Na druhou stranu je ve výsledcích Barometru zároveň patrný vysoký potenciál rozšiřování AI v pracovním prostředí. Už mnohem více (16 %) zaměstnanců totiž přichází s AI do kontaktu a zároveň tvrdí, že znalost práce s AI je pro ně výhodou. Dalších 14 % se nechalo slyšet, že s AI pracují už alespoň jejich kolegové a 17 % je přesvědčeno, že by s AI pracovat měli, přestože se tak zatím neděje.
Kdo ví, jak na to?
Zdá se však, že k většímu rozhýbání AI v práci budou zaměstnanci potřebovat podporu od svého zaměstnavatele. Mezi těmi, kteří vidí ve svém zaměstnání aspoň nějaký prostor pro využití AI, by 70 % ocenilo možnost kurzů zaměřených právě na umělou inteligenci. 10 % již má takové kurzy za sebou nebo v jejich práci probíhají. Jen 20 % si myslí, že žádné takové kurzy nejsou u nich v práci potřeba.
Máme tu fenomén, na který je z pozice zaměstnavatele třeba reagovat. To první a nejmenší, co ve vztahu k umělé inteligenci může udělat každý, je zjistit, zda by zaměstnanci o takový kurz stály. Podobné online ankety a sondáže postojů zaměstnanců dělají personalisté na naší platformě Můj Up stále častěji. Díky tomu mohou včas reagovat na nové požadavky, a zařadit například online kurz práce s AI mezi benefity nebo uspořádat na toto téma workshop.
Nejdřív kovářova kobyla
Trochu paradoxní je, že o kurzy ke zvládnutí práce s umělou inteligencí by stály i sami personalisté a pracovníci v HR. Nechalo se jich tak slyšet 82 %. Zároveň platí, že část těchto pracovníků má už dokonce podobné kurzy za sebou, a to většinou s pozitivní zkušeností.
Personalistika je navíc hned po marketingu druhou oblastí, ve které vidí sami zaměstnanci největší prostor a potenciál pro rozvoj prvků a nástrojů umělé inteligence. Pracovníci v HR očekávají od AI v rámci své profese spíše pozitivní změny, jako je zefektivnění a zrychlení práce, případně její zatraktivnění odbouráním některých nudných rutinních činností. Jen výjimečně si myslí, že do 3 let jim AI práci zkomplikuje nebo dokonce ohrozí. Obavy plynnou spíše z nevyjasněných morálních a etických principů nasazování AI a z nutnosti osvojení nových dovedností.
Pozitivních přínosů umělé inteligence do HR oblasti lze najít celou řadu. Sami personalisté si od AI nejvíc slibují pomoc při vyhledávání nových pracovníků, automatizaci rutinních úkolů, zlepšení komunikace a řízení týmů, analýze výkonnosti zaměstnanců nebo pro vylepšení celé náborové strategie.