Myšlenka platit zaměstnancům zdravotní či životní pojištění, příspěvky v případě zdravotního hendikepu a další benefity vznikla ve snaze snížit náklady na celkové platové ohodnocení zaměstnanců. V padesátých a šedesátých letech je začaly firmy na Západě poskytovat, když zaznamenaly zvýšený tlak zaměstnanců na vyšší mzdy. Zdravotní a jiné pojištění bylo v té době levné. Dnes se situace změnila, vnímání zaměstnanců však zůstalo stejné.
Podle zjištění společnosti Charlton Consulting Group, která se zabývá benefity a komunikačními programy, si američtí zaměstnanci myslí, že náklady na benefity tvoří maximálně 30 procent jejich platu. Ve skutečnosti je to však 43 procent. Jiný výzkum ukázal, že i když mají zkreslený pojem o nákladech firem na benefity, nechtěli by se vzdát hrazeného zdravotního pojištění, ani když by se jim kvůli tomu měla snížit mzda.
Z výzkumu Národní obchodní skupiny pro zdraví (NBGH), jehož se zúčastnilo 1619 zaměstnanců velkých firem, vyplynulo:
- 75 procent zaměstnanců by se vzdalo zvýšení platu, kdyby to znamenalo, že si budou muset sami platit zdravotní pojištění.
- 60 procent zaměstnanců by nevyměnilo snížení zdravotních benefitů za lepší důchodový plán.
- 60 procent zaměstnanců uvedlo, že si museli platit za své zdravotní pojištění více v minulých třech letech, ale…
- 70 procent z nich má za to, že tak získali přístup ke zdravotním službám, které potřebovali.
- 65 procent zaměstnanců si myslí, že kuřáci by měli více doplácet na zdravotní pojištění, ale jen 49 procent by zavedlo stejnou povinnost pro zaměstnance trpící obezitou.
Největší vypovídací hodnotu má ale zjištění, že 83 procent zaměstnanců by přijalo snížení mzdy nebo omezení důchodových plánů, než aby se omezení dotklo některého z jejich zdravotních benefitů. Podle prezidentky NBGH Helen Darlingové je pro zaměstnance velkých firem nejdůležitější mít dobré benefity. Výzkumy pak potvrzují, že prioritní roli hraje právě zdravotní plán.
-kk-