Vůdcovské dovednosti nejsou ve své podstatě dovednostmi, které by vyžadovaly „něco dělat“ – jako například opravářské dovednosti spočívají v opravě aut. Jde spíše o to, „nic nedělat“ – ve smyslu nabízet podporu, nezasahovat do činnosti druhých a poskytovat vedení správným směrem. Jakými zásadami by se tedy vůdcové měli řídit?
- Čekání. Čekání znamená tichou důvěru při sledování práce týmu. Umožňuje přizpůsobit se způsobu práce týmu. Když si počkáte, budou vás následovat.
- Umožnění individuálního růstu. Nechte zaměstnance učit se vlastním tempem a způsobem. Lidé se nerozvíjejí tím, že jim řeknete, že se musejí zdokonalit. Potřebují správné podmínky.
- Absence. Jednou z cest, jak posílit týmovou spolupráci, je nechat tým samotný. Dohodněte se a tom, co je třeba udělat a vzdalte se. Zaměstnance tak opustí strach, že je sledujete a budou se cítit svobodnější.
- Pozornost. Jestliže zvolíte postup vůdcovského „nicnedělání“ ve výše popsaném smyslu, neznamená to, že nebudete tiše sledovat, co se děje kolem. Umožní vám to vidět tým jako celek. Můžete tak přispět k většímu sebeuvědomění týmu.
- Ticho. V týmové práci není příliš prostoru pro ticho. Ticho však nemusí znamenat nic špatného. Naopak může pomoci mnohé pochopit. Může to být způsob, jak komentovat věci beze slov, jak najít hlubší smysl, odpočinout si nebo dát přirozeně najevo, že není co říci. Vůdce tak může svému týmu ukázat, že nezná všechny odpovědi a je na týmu, jak zvolit další krok.
- Chytrá podpora. Jde o to, podporovat jednotlivce v týmu tak, aby se na vás nestali závislými. Můžete například podpořit ty, kteří jsou stydliví a bojí se mluvit, neverbálním povzbuzením. Nebo podpořte ty, kteří si zaslouží pochvalu, pochvalou jejich práce.
-kk-