Výzkum se zaměřil na téměř 20 tisíc zaměstnanců ve Švédsku, Finsku, Německu a Itálii pracujících v různých oborech. Porovnával hladinu stresu, zdraví, pracovních neschopností a emočního vyčerpání s tím, jak respondenti vnímají vůdcovství svých manažerů. Zabýval se také vnímáním vůdcovství ve vztahu k tomu, jak zaměstnanci mění práci, odcházejí kvůli špatnému zdraví nebo se stávají nezaměstnanými.
Mužští obyvatelé Stockholmu, kteří na začátku studie uvedli nespokojenost se svým vedením, například po deseti letech vykazují o 25 % vyšší riziko postižení infarktem. Riziko navíc výrazně stoupá s délkou práce pro manažery, jejichž vůdcovství označují zaměstnanci za špatné.