Ekonomická krize změnila podobu práce mnoha lidí, i když jsou stále zaměstnáni. Řada programů, které původně sloužily ke snížení nákladů, se ve výsledku ukázala jako přínos pro organizace i jejich zaměstnance. Pracovní zkušenost se díky nim stala osobnější a uspokojivější, což vedlo ke zvýšení produktivity, výkonnosti a následně i celkových hospodářských výsledků firem.
Jednou z takových oblastí je odměňování. Krize zaměstnavatele donutila hledat alternativy k plošnému řízení odměn. Mnozí zavedli individuálně smysluplnější, a často i méně nákladné, nefinanční benefity. Další oblastí je vzdělávání. Namísto centralizovaných oddělení vzdělávání, která produkovala nákladné a všeobecné kurzy, přešla řada organizací k nákladově efektivnější alternativě v podobě toho, že zaměstnancům umožnila, aby si vzdělávací obsah vytvářeli sami a sdíleli mezi sebou.
I povinné dovolené, které mnozí zaměstnanci zažili, uspěly v tom, že rozbily dlouhodobé paradigma totožného přístupu ke všem pracovním vztahům. Naučily zaměstnance hledat více pracovních možností a shromáždit portfolio aktivit, které odrážejí jejich životní zájmy a cíle lépe, než jedno standardní zaměstnání, které dosud zastávali.
S příchodem oživení ekonomiky mnohé firmy zjistí, že pokud si chtějí udržet nejlepší talenty, bude třeba tyto možnosti nabízet zaměstnancům i nadále.
-kk-