Více než polovina organizací nedokáže měřit obchodní vliv svých vzdělávacích programů. Brání jim v tom jak nedostatek zdrojů, tak kvalifikovaného personálu. Vyplývá to ze studie divize společnosti Informa ESI International, které se zúčastnilo 412 manažerů odpovědných za rozhodování o vzdělávání a rozvoji zaměstnanců z celého světa. Ukázalo se také, že tito manažeři většinou nevědí, co přesně by měli měřit a nemají dostatečné povědomí o možných metodologiích měření.
Respondenti, kteří měří vliv svých vzdělávacích aktivit, sledují především růst kvality, produktivity a angažovanosti zaměstnanců. 47,4 % z nich nicméně nepracuje se specifickou metodologií. 66,3 % respondentů přiznalo, že nedokáží prokázat efektivitu svých vzdělávacích programů.
Podle viceprezidenta ESI Raeda Haddada je znepokojující zejména to, že firmy – pokud již efektivitu vzdělávání měří – spoléhají na „očividné“ důkazy a nikoli specifické metodologie. Upozorňuje, že bez konzistentního měření nelze provázat rozvojové programy s finančními a hodnotovými zisky.
-kk-