Postup žen do nejvyšších pozic ve vedení firem v USA (na rozdíl od Evropy) stagnuje. Studie společnosti McKinsey & Company s názvem Women Matter 2010 přitom ukázala, že ve všech sektorech podnikání dosahují firmy s ženami ve vedení lepších výsledků než ty, v jejichž čele stojí pouze muži (o 41 % z hlediska čistého příjmu z akcií a o 56 % z hlediska hospodářských výsledků). Ve svém blogu na portálu Harvard Business Review na to upozornila ekonomka Sylvia Ann Hewlettová. Shrnula také stav řešení otázky zastoupení žen ve vedoucích orgánech firem v Evropě:
- Velká Británie učinila agresivní krok, když její vláda 24. února 2011 vyzvala stovku největších firem kótovaných na burze k zajištění 25% zastoupení žen v představenstvech do roku 2015. V případě nesplnění hrozí zavedením povinných kvót.
- Norsko a Španělsko již povinné kvóty pro zastoupení žen ve vedení firem mají.
- Francie plánuje zavedení 20% kvóty od roku 2012 a 40% kvóty od roku 2016 pro 2500 největších firem.
- Německá kancléřka Angela Merkelová považuje nedostatek žen ve vedení firem za skandální, dává však ještě firmám šanci, aby nerovnost napravily dobrovolně.
- O zavedení kvót uvažuje také Itálie a Nizozemsko.
- Evropská unie vyzvala firmy kótované na burze k poslednímu dobrovolnému pokusu o zajištění rovného zastoupení žen ve vedení. Nedojde-li k nápravě, lze očekávat kvóty nejpozději do pěti let.
V USA oproti tomu panuje klid. Počet žen ve vedení největších firem stoupá za poslední roky jen minimálně. Aktuálně ženy tvoří pouze 3 % všech výkonných ředitelů z prestižního žebříčku Fortune 500 a zaujímají 15,7 % křesel v jejich správních radách. USA tak zaostávají za zeměmi, jako je Bulharsko, Lotyšsko nebo Jihoafrická republika. Ženy přitom dnes v USA získávají 57 % univerzitních titulů a 44 % titulů MBA. Proč tedy nejsou adekvátně zastoupeny ve vedení firem?
Sylvia Ann Hewlettová hovoří o „genderové únavě“ - rostoucí neviditelnosti diskriminace v obchodním světě. Upozorňuje například na studii newyorského thinktanku Center for Work-Life Policy s názvem The Sponsor Effect: Breaking through the Last Glass Ceiling, která konstatuje, že mužští manažeři nevidí nedostatek žen kolem sebe, jelikož jsou formováni desetiletími různých iniciativ pro odstranění genderových nerovností. Vyzdvihuje proto společnosti jako American Express, Cisco, Deloitte, Morgan Stanley nebo Intel, které navzdory touto uvažování aktivně podporují postup žen na vůdcovské pozice a vidí v tom konkurenční výhodu.
-kk-