Dojíždění za prací může přinášet zajímavé kariérní a finanční výhody. Pro mnohé je také lákavější alternativou než náročné stěhování. Dlouhé dojíždění však znamená méně času pro rodinu a přátele a může vést ke zvýšenému stresu a zdravotním problémům. Podle studie sociální geografky Eriky Sandowové ze švédské Umeå University se dlouhé dojíždění podepisuje především na partnerských vztazích. Riziko rozpadu partnerství je v takovém případě o 40 % vyšší než u partnerů, kteří do práce dojíždějí jen na krátkou vzdálenost.
Studie Eriky Sandowové pokrývá dva miliony Švédů, kteří žili v roce 2000 v manželství či společné domácnosti s partnerem. Výsledky jsou založeny na oficiálních statistických datech o těchto lidech z let 1995 a 2005. Ukázalo se, že lidí dojíždějících za prací na dlouhou vzdálenost ve Švédsku přibývá. 11 % Švédů trvá cesta do práce minimálně 45 minut. Mnozí z nich jsou rodiči malých dětí a žijí se svými partnery. Většinou dojíždějí muži.
Ti, kteří dojíždějí za prací na dlouhou vzdálenost (většinou muži), získávají přístup k širšímu trhu práce a často i lepší kariérní možnosti a vyšší příjmy. Jejich partnerky naopak mají nižší příjmy a větší odpovědnost za péči o rodinu a děti. Většinou proto vykonávají méně kvalifikovanou práci blízko domovu. Sandowová konstatuje, že rozšiřování regionů s nabídkami práce přináší výhody hlavně mužům a posiluje genderové rozdíly na trhu práce i doma.
Vyzývá k veřejné diskusi o dlouhodobé ceně ekonomického rozvoje, který bude nutit k dojíždění za prací na dlouhé vzdálenosti. Pokládá otázku, jak například budou ovlivněny děti, jejichž jeden či oba rodiče budou trávit dlouhou dobu dojížděním do práce.
-kk-