Zákony a směrnice týkající se chování a vystupování zaměstnanců na pracovištích (především ty, které upravují oblékání, kouření a milostné vztahy na pracovišti) jsou v některých případech příliš striktní. Jejich autoři by si měli uvědomit, že nic není černobílé – každý zaměstnanec má jiný životní styl a někdy tato pravidla není možné beze zbytku uplatnit. Firmy například nevědí, zda mají zakázat kouření, protože by tím kuřáky diskriminovaly. Jestliže však kouření povolí, omezí tím ostatní zaměstnance.
Určitý kompromis, například v oblékání, však je možný. Firmy si píší své vlastní směrnice, v nichž je například stanoveno, že zaměstnanci musí být oblečeni formálně při jednání se zákazníky, avšak v případě samostatné práce nejsou ve výběru oblečení nijak omezováni. Někteří chytří manažeři formulují směrnice tak, aby bylo možné si je vyložit různým způsobem, např. „Zaměstnanci musí být upravení a učesaní“.
Co se týče milostných vztahů na pracovišti, většina amerických firem zakazuje takové vztahy, v nichž je jeden z páru nadřízeným toho druhého. Je to vcelku logické, protože v případě, že milostný poměr skončí, existuje zde riziko toho, že se poškozený partner pomstí a podá na druhého žalobu za sexuální obtěžování.
**Datum vydání:** VII/2002
Article source Workforce.com - website focused on HRM