Hovoříme-li komunikaci v organizacích a stylu vedení, můžeme vzít v úvahu dva základní principy – první je založen na utajování a tajnůstkářství, které vždy vede ke zneužívání moci, druhý předpokládá skutečnou komunikaci a jednání "rovného s rovným". V podnicích založených na prvním principu a hierarchii funkcí můžeme často sledovat přílišnou touhu po kontrole a nízkou míru důvěry mezi lidmi. Protiváhou tohoto přístupu je styl vedení využívající partnerství - **peer based**. Častými předsudky bývají předpoklady, že zaměstnanci potřebují nutně vnější motivaci a manažer či vedoucí vede nevědoucí masy k lepším zítřkům.
Organizace využívající principu partnerské spolupráce předpokládá opak – počítá s ochotou zaměstnanců ke spolupráci, vedoucí a manažeři mají stejnou hodnotu jako pracovníci – každý má svůj potenciál a výjimečné schopnosti. Předpokládá také, že zaměstnanec je odborníkem s dostatečnou kvalifikací k plnění úkolů. Oba styly vedení se liší také v logice řízení. Hierarchizovaný systém například tenduje k vyhrazování moci jedincům v nejvyšším vedení, organizaci pojímá jako mechanismus, jehož hodnota je dána součtem jeho částí.
Partnerský systém dává příležitost každému, aby se stal učitelem ostatních, podnik je zde živý organismus – rozhodnutí vykonané na určitém stupni organizace či v určitém oddělení ovlivní zbytek podniku. Rozdíly se projevují i v oblasti interpersonálních vztahů – ve firmě řízené partnerským způsobem panuje vysoká míra důvěry, každý se snaží jednat a pracovat tak, jako by byl sám majitelem podniku, významnou roli zde také hraje udržování rovnováhy mezi pracovním a osobním životem.
Article source The CEO Refresher - a U.S. website focused on management