V době ekonomického rozmachu zaměstnanci často považovali roční prověrky za naprosto zbytečnou záležitost. Společnosti se totiž snažily své pracovníky tak zoufale udržet, že jim neustále zvyšovaly platy i prémie, až vznikl jakýsi Absurdistán, ve kterém každý dosahoval vysokých výkonů a nadprůměrných výsledků.
Dnes však nový software dokáže vystopovat a s nejvyšší přesností zaměřit i výkony jednotlivců, a proto lze platit všechny pracovníky od oddělení služeb pro zákazníky až po marketing podle moderního ekvivalentu úkolového systému.
Technologie však způsob hodnocení zaměstnanců mění. Společnosti mohou s jejich pomocí zjistit, v čem je který pracovník nejlepší, a rychle sestavit hvězdné týmy. Údaje o výkonnosti manažerům pomáhají při rozhodování, koho propustit, což s sebou přináší snížení nákladů a zvýšení produktivity, a to i v době recese. Navíc se jedná o další nástroj rodícího se systému podnikových hvězd, v jehož rámci jsou nejlepší hráči zahrnuti odměnami, zatímco průměrní se musejí spokojit s málem.
Podle kritiků by mohl tento vývoj dostat poněkud orwellovský nádech. Někteří odborníci na software předvídají, že společnosti budou brzy schopny kompletovat informace, které mají z monitoringu k dispozici, například jak dlouho zaměstnanci surfují pro zábavu na internetu, kdy přicházejí podle záznamů ze vstupních karet do práce a co tam podle utajených bezpečnostních kamer dělají, s nově zacílenými údaji. Pokud k tomu skutečně dojde, rozpoutá se asi pořádný spor o soukromí zaměstnanců.
**Datum vydání:** III/2002
Article source Euro - web týdeníku Euro