Slovo mobbing a jeho základní znaky definoval v 80. letech 20. století švédský profesor Heinz Leymann. Jedná se o systematické pronásledování, šikanování a intrikování ze strany kolegy či nadřízeného. Ojediněle se můžeme setkat i s mobbingem směrem k nadřízenému. Jeho cílem je dostat konkrétního zaměstnance pod psychický tlak a co nejvíce mu znepříjemňovat pobyt v zaměstnání a tím narušovat i celou jeho psychiku. Zaměstnanec pak velmi často dobrovolně dané pracovní místo a i firmu opouští.
Mobbing nejčastěji charakterizují například útoky při poradách nebo prezentacích, zesměšňování sociální situace zaměstnance, nevhodné komentáře o jeho oblečení či vkusu, ukládání nesmyslných a nesplnitelných úkolů, pomlouvání nebo soustavné odsuzování pracovních výsledků.
Každý, kdo je obětí mobbingu, má šanci bránit se. Měl by odvážně čelit útokům, odrážet je a snažit se nalézt podporu u ostatních kolegů, kteří útoky směrem k němu odsuzují. Jednou z možností je třeba podání stížnosti k nadřízenému příslušného šéfa či k nezávislým orgánům. Důležité je uvědomit si, že mobbing se netýká člověka pouze tehdy, když je jeho bezprostřední obětí on sám, ale i tehdy, když je obětí kolega.
**Datum vydání:** I/2003
Article source JobPilot.cz - české stránky serveru JobPilot s nabídkami práce