Představte si dvě situace. V jedné vás vaše spolupracovnice příjemně pozdraví, v té druhé do vás nečekaně kdosi vrazí v malé uličce. Je celkem jisté, že v druhé situaci bude vaše reakce rychlejší a ostřejší, nežli v první. Vaše reakce ve druhé situaci je totiž instinktivní. Nálada, kterou máte, bude také na delší dobu ovlivněná druhou situací a budete si ji pravděpodobně déle pamatovat.
Instinktivní reakce jsou primární a základní pro naše přežití a to i v moderních podmínkách. Jsou výsledkem pocitů nebezpečí, které jsem zažívali v ranném dětství.
Naši interakci můžeme proto zlepšit tím, že zklidníme naše chování při setkání s druhými. Nebudeme tím vyvolávat instinktivní reakce na pocit ohrožení. Budeme pro druhé bezpeční. Jak toho docílit? Zde je několik užitečných rad.
1. Nemluvte nahlas a rychle. Vaše pohyby by neměly být příliš rychlé.
2. Snažte se ukázat to, co máte s druhými společného.
3. Buďte v hovoru co nejvíce konkrétní.
4. Neoblékejte se příliš výstředně.
5. Sledujte v interakci klíčové problémy a body.
6. Než po někom budete cosi požadovat, ujistěte, že je schopen to udělat.
7. Dávejte ostatním dobrou zpětnou vazbu.
8. Vaše pohyby by měly druhé motivovat k akci.
-kh-